PSYCHOSOMATIKA I. – Chronické záněty a onemocnění

Když se hádá duše s tělem aneb Co nám říkají psychosomatická onemocnění

Tuším, že každý z nás již slyšel pojmy jako jsou komplexní přístup k člověku anebo celostní medicína. Toto téma totiž bude protkávat krátkou sérii článků, kterými Vás budu provázet. Začneme seznámením se s podstatou komplexního přístupu, konkrétně psychosomatiky a chronických zánětů a onemocnění.

Psychosomatická medicína vznikala ve 40. letech 20. století. Můžeme tedy říci, že jde o poměrně mladý obor, který úplně původně spojoval psychoterapii a somatoterapii. Jedním z průkopníků byl Franz Alexandr, maďarsko-americký psychoanalytik, který definoval tzv. chicagskou či také psychosomatickou sedmu. A odkud vlastně pochází slovo psychosomatika? Toto slovo spojuje dva řecké výrazy-psyché (duše) a soma (tělo). Psychosomatická onemocnění jsou tedy ta, při kterých jsou běžné tělesné obtíže, změny a poruchy funkce podmíněné duševním stavem. Stručně a jednoduše-psychosomatická onemocnění jsou tedy souborem onemocnění, která se přímo vážou na duševní stav.

 

Začátky psychosomatiky – „chicagská sedma“

Chicagská sedma je souhrnný název pro sedm klasických, psychosomatických onemocnění. Teorie této „sedmy“ je sice dnes už překonaná, ale byla jedním z prvních kroků ke tvorbě dalších a dalších teorií týkajících se vzniku psychosomatických onemocněních. Do této „sedmy“ Franz Alexandr zahrnul mimo jiné žaludeční vředy, průduškové astma, hypertyreózu (zvýšená činnost štítné žlázy), nebo například neurodermatitidu (atopický ekzém). Všechna tato onemocnění (a mnoho dalších) mají něco společného. Nesou souhrnný název chronická onemocnění. Abychom porozuměli tomuto slovnímu spojení, krátce si jej definujeme.

 

Řeč těla – chronické záněty a onemocnění

Chronický zánět je nezdravá reakce imunitního systému na některé často neškodné faktory, které vedou k poruchám metabolismu a k chronickým nemocem. Chronický zánět vzniká ze zánětu akutního, který je ozdravnou reakcí těla. Když však není správně vyléčen, nastává problém, a to právě zánět chronický.

Naší hlavní otázkou je, proč vlastně dnes dochází u lidí k tak vysokému výskytu chronických onemocnění. Hlavními znaky, které způsobují chronické nemoci jsou stres a napětí. Příčiny stresu a napětí mohou být opravdu různorodé, nicméně v dnešní době, kdy žijeme pod tlakem, zrychleně a máme na sebe vysoké nároky, je tato doba opravdu tím největším stresorem. Stresory mohou být nejen fyzické (trauma, přetížení, zranění), ale také například enviromentální (nevhodné životní prostředí), chemicko–toxické (toxiny, kosmetika, šampony, průmyslově zpracované potraviny, atd.) či stresory psycho-emocionální (Vojáček, 2020). Tím si tedy odpovídáme na otázku, proč výskyt chronických onemocnění tak prudce vzrůstá. Jako jedinci ve vyspělé civilizaci se můžeme velmi snadno stát obětí všech těchto stresorů. Anebo taky ne – záleží, jak na celou problematiku nahlížíme a zdali budeme otevřeni celostní medicíně a komplexnímu přístupu ke člověku – budeme-li chtít něco měnit.

Ve svém dalším příspěvku budu pokračovat tématem stresu a dáme si pár užitečných rad, jak si v této bláznivé době nenechat vzít vánoční pohodu, která je letos ochuzená o vánoční trhy, koncerty, hromadná rozsvícení stromečků a mnoho dalšího.

Držte se!

 

Zdroje:

  • Vojáček, J. (2020). Umění být zdráv. Praha: Albatros Media.
  • Havelková, A., Slezáčková, A. (2017). Výzkum v psychosomatice: stručný průřez pojetími, vývojem a současnými tématy. Časopis ČMPS. 11(3), 40. https://e-psycholog.eu/pdf/havelkova-slezackova.pdf.
Reader Rating0 Votes
0