Sportem ku zdraví 2

aneb proč vaši pohybovou aktivitu ocení nejen Váš kosterní ale i psychický aparát

prvním článku této série o vzájemném vztahu sportu a psychického zdraví jsem psala o hormonech a spánku. Dnes blíže rozeberu další 3 okruhy, které jsem nastínila již v předchozím díle a to;

  • jak může sport podporovat učení,
  • jaký může mít sport vliv na naše sebepojetí,
  • kterým psychickým nemocem lze pravidelnou aktivitou předcházet.

 

3. Sportem ku zdraví…. a vyšší mozkové kapacitě?

Následující odstavce by Vás mohly zajímat, zvlášť pokud jste studenti. Zkouškové období se blíží a představuje neuvěřitelný nápor na náš mozek, psychiku a vlastně celkovou odolnost. Sport je něco, co nám během této doby může pomoct, a to hned z několika důvodů.

Je důležité věnovat dostatek času samotnému studiu, ale stejně tak je důležité nezapomínat ani na pravidelný odpočinek. Vzhledem k tomu, že učení není bůhvíjak náročná fyzická aktivita a většinu času u něj prosedíme nad skripty, tak se sport jako forma odpočinku přímo nabízí. Je jedno, jestli půjdete běhat, posilovat nebo si zacvičíte jógu, klíčové je, že se během fyzické aktivity nebudete soustředit na učivo a Váš mozek si tak odpočine od monotónní činnosti a krom toho si také zvýšíte krevní oběh a bude se Vám tak lépe okysličovat mozek (Pohorský M., 2020).

 

Já bych si zde dovolila poznamenat, že pravidelný trénink může mít i trošku hlubší přesah, a to zejména v oblasti disciplíny a motivace. Bez práce nejsou koláče – v tomto případě spíš tedy splněné zkoušky, a bez řádné dávky disciplíny se ty zkoušky plní horko těžko. Pokud chceme být úspěšní v nějaké sportu, musíme trénovat, pokud chceme uspět u zkoušky, musíme trénovat svůj mozek, a platí zde stejná pravidla: Konzistence, plán a zodpovědnost vůči sobě samým.

Mimo výše zmíněné existují studie, které potvrzují, že učení se nové činnosti prokazatelně zvyšuje mozkovou kapacitu. Jako jeden příklad z mnoha uvedu studii neuroložky Heidi Johansen-Berg (2012), která se s kolegy zabývala změnami šedé a bílé hmoty mozkové během učení.

Bylo zjištěno že zejména při komplexních a motoricky náročných činnostech (pro účely výzkumu bylo zvoleno žonglování) dochází ke změnám v strukturách mozku. Ten se tak uzpůsobuje novým činnostem a hledá způsoby. jak je efektivněji zvládat.

Bylo by tedy ideální se krom učení samotné školní látky učit také nové dovednosti. Nemusí jít pouze o žonglování, můžete se učit driblovat, skákat přes švihadlo a nebo zkoušet stojky, důležité je, aby se Váš mozek nezačal „nudit“ a vy ho tak stále stimulovali k tvorbě nových neuronových spojů.

 

4. Sport a sebepojetí

Ne nadarmo se říká v silném těle, silný duch. A opravdu to, jak vypadáme, totiž může velmi ovlivňovat i to, jak se cítíme. A pokud se ve svém těle necítíme dobře, tak se to na naší psychice může velmi podepsat. To, že začneme sportovat se snahou změnit náš vzhled nám dodá vědomí, že na sobě pracujeme, že sami sobě nejsme lhostejní a sport tak rázem nebuduje pouze lepší kondici, ale také sebeúctu, sebevědomí a jak jsem již psala výše, také disciplínu a cílevědomost. Je to tedy skvělý nástroj, díky kterému můžeme získat tyto pozitivní hodnoty a funkční tělo jako bonus.

To, že se nám do pohybu mnohdy nebude chtít je více než jisté a je to naprosto v pořádku. Vědomí toho, že se ale dokážeme překonat, vstát a začít, v nás samotných ukotví pocit vnitřní síly, díky které bude příště „vstát a začít“ mnohem snazší.

To, že sportujeme, tedy prospívá nejen našemu tělu, ale i naší psychice. Je to čas, který trávíme sami se sebou a věnujeme se prioritně sobě a svým cílům. Mimo to je to také čas odpočinku, kdy můžeme „vypnout“ myšlenky a soustředit se jen na běh, techniku cviků a nechat starosti všedních dnů na chvíli stranou. V psychologické hatmatilce se tomu říká „mindfulness“ neboli „bytí v přítomném okamžiku“ či „všímavost“ a je vědecky podloženo, že při pravidelné aplikaci mindfulness se snižuje úroveň deprese a úzkosti (Baer, R. A., &kol. 2007).

 

5. Sport jako prevence psychických onemocnění

Pokud Vás ani jeden ze zmíněných okruhů zatím nepřesvědčil o tom, že je fyzická aktivita skutečně prospěšná nejen pro naše fyzické, ale i psychické zdraví, tak vězte, že díky sportu můžete předcházet i duševním onemocněním… a to už je celkem silný argument na to vstát z gauče, ne?

Denně se doporučuje nachodit 10000 kroků. Spousta lidí by si pomyslela, že teda začnou chodit na procházky a nějaký Alzheimer si na ně nepřijde. No, bohužel kanadský psychiatr  Norman Doidge (2007)  ve své knize The Brain That Changes Itself uvádí, že ne všechny aktivity mají na mozek stejný vliv. Říká, že aktivity, při kterých jsme nuceni více se soustředit korelují s menším rizikem vzniku demence. Procházky jsou určitě dobrá volba, nicméně nás asi úplně nezachrání.

Nezdravý životný styl vede ke vzniku civilizačních nemocí, mezi které se řadí například obezita, cukrovka, deprese nebo výše zmíněná Alzheimerova choroba (F. B. Hu  & kol. 2011).

Právě obezita a s ní spojené kardiovaskulární onemocnění se řadí mezi faktory, které mají nejvyšší vliv na psychiatrickou morbiditu*. Tento fakt přímo souvisí s nevhodnými stravovacími návyky a nízkou aktivitou. Samozřejmě, že za duševní poruchy nemůže jen strava a pohyb, vznik duševních onemocnění souvisí z řadou dalších faktorů. Zejména s mírou stresu v životě člověka a celkovým zázemím.

Deprese je obecně spojena s nižší fyzickou aktivitou. To dokazuje například i  kanadské prospektivní kohortová studie (National Population Health Survey), ve které se prokázal pozitivní vliv trvalé fyzické aktivity u jedinců trpících depresí. Mnoho odborníků na základě mnoha výzkumů dnes doporučuje pravidelnou sportovní aktivitu jako způsob nefarmakologické léčby mírné až středně těžké deprese a považuje ji za srovnatelnou s léčbou antidepresivy nebo kognitivně-behaviorální terapií.

 

 

Ať už jste více či méně sportovně založení, ráda bych, abyste si z dnešního článku odnesli, že sport a zdravý životní styl je jeden z nejpřístupnějších a nejsnáze aplikovatelných „léků“ i v oblastech, ve kterých bychom to původně nečekali. Všude slyšíme, že máme dbát jak o své tělo, tak i o svou duši… Tak proč si to komplikovat, když pomocí sportu vlastně můžeme dělat obojí zároveň?

 

*Morbidita označuje nemocnost/ chorobnost. Vyjadřuje se poměrným číslem jakožto poměr počtu nemocných vůči počtu všech (zdravých i rozličně nemocných) jedinců.

Použitá literatura (1. & 2. díl):

  • Baer, R. A., Smith, G. T., Hopkins, J., Kreitemeyer, J. & Toney, L. (2006). Using self-report assessment methods to explore facets of mindfulness Assessment. Získáno 31.10. 2020 z: https://www.researchgate.net/publication/7329545_Using_SelfReport_Assessment_Methods_to_Explore_Facets_of_Mindfulness

 

  • Hu F.B., Liu Y., Willett W.C. (2011). Preventing chronic diseases by promoting healthy diet and lifestyle: public policy implications for China. Získáno 31.10. 2020 z: https://onlinelibrary.wiley.com/doi/abs/10.1111/j.1467-789X.2011.00863.x

 

  • Lopresit, A., et al.(2013). A review of lifestyle factors that contribute to important pathways associated with major depression: diet, sleep and excercise. J Affect Disord. Získáno 31.10. 2020 z: https://www.researchgate.net/publication/235648023_A_review_of_lifestyle_factors_that_contribute_to_important_pathways_associated_with_major_depression_Diet_sleep_and_exercise

 

  • Park, S.C., et al. (2014). Evidence-based, non-pharmacological treatment guidelines for depression in Korea. Získáno 31.10. 2020 z: https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/24431900/

 

  • Patten, S.B., et al. (2013). Recreational physical activity ameliorates some of the negative impact of major depression on health-related quality of life. Získáno 31.10. 2020 z: https://www.frontiersin.org/articles/10.3389/fpsyt.2013.00022/full

 

  • Pohorský M. (01.03.2020). Nakopněte svůj mozek. 5 zásadních věcí, díky kterým se nebudete bát stařecké demence. Získáno 31.10.2020 z: https://warengo.com/stories/40215-nakopnete-svuj-mozek-5-zasadnich-veci-diky-kterym-se-nebudete-bat-starecke-demence?hashTagTrendsPanel-category=1

 

  • Sexton, C. E., Storsve, A. B., Walhovd, K. B., Johansen-Berg, H., & Fjell, A. M. (2014). Poor sleep quality is associated with increased cortical atrophy in community-dwelling adults. Získáno 31.10. 2020 z: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC4162301/

 

  • Zatorre, R., Fields, R. & Johansen-Berg, H. (2012). Plasticity in gray and white: neuroimaging changes in brain structure during learning.Získáno 31.10.2020 z: https://www.nature.com/articles/nn.3045

 

Reader Rating0 Votes
0