Sportem ku zdraví

aneb proč vaši pohybovou aktivitu ocení nejen Váš kosterní ale i psychický aparát

Sportem ku zdraví! Tak tuhle větu, ideálně doplněnou o dovětek „a trvalé invaliditě“, jsem slyšela za svůj život snad 100x. To, že nám vesměs jakákoliv sportovní aktivita prospívá po fyzické stránce, je známá věc, mimo to má ale sport blahodárné účinky i na naši psychiku. Obojí je zejména v této době extrémně důležité a já se Vám v sérii článků o vztahu sportu a psychického zdraví pokusím popsat, jaký může mít sport na Vaši psychiku vliv.

 

Co se v této sérii dočtete?

  1. Jak že je to s těmi endorfiny?
  2. Jak sport ovlivňuje spánek?
  3. Že si lze díky sportu lépe pamatovat a učit se.
  4. Že i sport ovlivňuje naše sebepojetí.
  5. Kterým psychickým onemocněním můžeme pravidelným pohybem předcházet.

To, že je cvičení důležité pro naši fyzickou kondici, není nic nového. Výzkumníci ale objevují, že nějaká forma fyzické aktivity je významná i pro náš mozek – ovlivňuje paměť, jemnou motoriku, náladu a třeba i schopnost učení (Pohorský M., 2020).

 

  1. Hormony štěstí

Stalo se Vám někdy, že jste měli špatnou náladu, něco Vás naštvalo, rozmrzelo… zkrátka necítili jste se psychicky dobře, a tak jste si šli například zaběhat a po běhu byla špatná nálada pryč, nebo jste se minimálně cítili o něco lépe? Mohou za to hormony štěstí. Vím, že s touto informací překvapím málokoho, protože to, že se nám po sportu vyplaví endorfiny určitě víte, co už ale možná nevíte je to, proč se nám vyplaví a jak že to vlastě celé funguje.

Velmi zjednodušeně celý princip spočívá ve snaze organismu udržet homeostázu, neboli stálost vnitřního prostředí. V případě, že se stresujeme, zvýší se nám hladina ACTH neboli adrenokortikotropního hormonu, jenž vyvolá produkci kortizolu, což je stresový hormon v kůře nadledvin. V těle máme receptory, které reagují na jeho zvýšenou produkci a v případě, že k ní dojde, dávají tyto receptory pokyn hypofýze, aby snížila hladinu ACTH a tím pádem i produkci kortizolu.

Pointa tkví v tom, že samotná fyzická aktivita je do určité míry pro tělo stresující. To znamená, že se tělo musí vyrovnat s tím, že jdete běhat. Tak vyplaví kortizol a na základě toho se Vám vyplaví endorfiny. Vy se tak po běhu cítíte lépe, ne protože by běh přímo působil na Vaši psychiku, ale protože se Vám mění hladiny hormonů a Vaše tělo na tyto změny reaguje.

  1. Spánek ovlivňuje trénink, trénink ovlivňuje spánek. Co je na tom pravdy?

To, že má spánek vliv na náš sportovní výkon, tu nemusím nijak hluboce rozebírat, ale může zpětně sport nějak ovlivnit i spánek? Ano může, a to pozitivně i negativně.

Po vyčerpávajícím sportovním výkonu je čas na regeneraci. Jedním z vůbec nejlepších způsobů, jak načerpat energii, je dopřát si kvalitní spánek. Nicméně navzdory únavě po fyzické zátěži může nastat situace, že nám možná nepůjde dobře usnout. Zvlášť pokud cvičíme ve večerních hodinách. Proč tomu tak je?

V těle existují dva protichůdné systémy. Sympatikus, který připravuje organismus na nějakou aktivitu, a parasympatikus, který se zapojuje v době odpočinku a trávení. Jakákoliv fyzická činnost aktivuje sympatikus, který má za úkol připravit naše tělo na zvýšenou zátěž a výkon. Sympatikus omezuje průtok krve vnitřními orgány, zlepšuje prokrvení svalů, zvyšuje srdeční tep atd. Je tedy logické, že aktivace sympatiku ve večerních hodinách není úplně ideální, jelikož nabudí Váš organismus a Vy pak můžete mít problém „zabrat“, což ovlivní celkovou dobu spánku, a vy nestihnete vystřídat dostatek spánkových cyklů na to, abyste si kvalitně odpočinuli.

Ale, jak jsem již psala výše – sport může mít na spánek i pozitivní vliv a únava po fyzické aktivitě může k lepšímu usínání naopak přispět. Důležité je zjistit, jak to celé funguje právě u vás a raději sportovat minimálně 3 hodiny před spaním.

Závěr je tedy takový, že sport má na spánek značný vliv a spánek zase ovlivňuje naše sportovní výkony. A nejen to! Spánek může ovlivňovat i samotnou velikost mozku, alespoň to tvrdí skupina vědců, kteří zkoumali vztah mezi kvalitou spánku a objemem šedé kůry mozkové a hipokampu (Sexton, C. E. & kol., 2014). Přišli na to, že lidé, kteří mají problémy s usínáním nebo spí nedostatečně, vykazují rapidní úbytek mozkové hmoty. Ten se projevuje v mozkových centrech zodpovědných za jazyk, dotek, rovnováhu a schopnost kalkulací a rozhodování. Tím se dostáváme od sportu přes spánek k mozkové kapacitě, o které se mimo jiné dočtete v druhém díle této série.

Reader Rating1 Vote
100