UPOZORNĚNÍ – Tento článek má pouze informativní a zájmový, případně pak riziko úrazu redukující charakter. Nenabádá nikoho k užívání níže zmíněných halucinogenů (ani jiných drog), které jsou v České republice nelegální a při nesprávném zacházení mohou být i nebezpečné.
Dobrý den, zdravím a vítám vás, mé jméno je Alois Vochomůrka a po dobu 30 dní se promítnu do role vašeho průvodce psychedelickou zkušeností. Já sám a nikdo jiný se stanu objektem experimentu, techniky zvané (psychedelic) microdosing, neboli mikro dávkování, která je ve své nejznámější formě popsána v přelomové knize Psychedelic Explorer’s Guide: Safe, Therapeutic, and Sacred Journeys amerického psychologa Jamese Fadimana a (prý) mění životy tisíců. Podle dostupných zdrojů dokáže zvýšit produktivitu, snížit či úplně odstranit úzkost a depresi nebo prohloubit naši schopnost vnímat. Ovšem je tomu opravdu tak?
Praxe microdosingu je jednoduchá. Každý třetí den, tj. jeden den dávkujeme a dva nikoli, užívá jedinec podprahovou dávku psychedelika (LSD-25, psylocibin, mezkalin, 2-CB a další) vlastního výběru, tedy přibližně desetinu „normální dávky“, což činí např. u LSD asi 5-10 mikrogramů = 1/16 tzv. papírku (tab, hit, blotter), 0,1-0,4 gramů u psylocibinových hub (lysohlávek).
Hlavním cílem je požít dávku na hranici účinnosti, aby se dostavily pouze požadované efekty, a nikoliv znepokojující halucinace (populárně visuály) či nepříjemné drogou posilněné emoce, které jsou pro halucinogeny příznačné – jestli stromy tancují, chodník se mění na indické mandaly a vaše niterná existence nemůže najít místo ve společnosti s převrácenými hodnotami, snižte dávku! První den se microdose, v případě LSD, s kterým budu pracovat já, položí pod jazyk či mezi ret a dáseň na dobu asi 12 minut a poté spolkne, ideálně brzo ráno. Následuje den vyhrazený evaluaci a integraci zkušenosti, pozorujeme jakékoliv změny v chování či prožívání a pečlivě zaznamenáváme. Třetí den (též bez dávky) je ponechán regeneraci. Poté se cyklus opakuje.
Jak už jsem zmínil výše, v mém případě se bude jednat o microdosing diethylamidu kyseliny lysergové, populárně LSD či acid. Halucinogenu, který 16. dubna 1943 omylem objevil švýcarský vědec Albert Hofmann, když si téměř zapomenutým derivátem kyseliny lysergové (přirozené součásti námelu) potřísnil zápěstí a odhalil tak jeho skrytý potenciál. Kulturně důležitější je pak 19. dubna, kdy Hofmann kontrolovaně požil 250 mikrogramů LSD a za doprovodu své asistentky a pseudohalucinací se na svém bicyklu vydal domů. Tato událost je známá jako první úmyslný LSD trip a nazývá se též Bicycle day – mimo jiné i svátek, který slaví psychedelická komunita (někdy nazývaní též psychonauti) na počest „otce LSD“.
Však neztrácejme drahocenné minuty, neboť věda nikdy nespí. V mých ústech již právě v tuto chvíli plave miniaturní kus tvrdého papíru a zápasí s mořem slin. Vteřinu za vteřinou se absorbuje nespecifický amplifikátor uvězněn ve hlubinách celulózových vláken, aby zlepšil plasticitu mého mozku. Aby mi nabídl možnost změny. Tedy jestli jsem jí hoden. Tímto se s vámi loučím, naposled jako Alois Vochomůrka v tomto bodě na linii času a prostoru. Z dalšího záznamu mého deníku se dozvíte o prvních účincích microdosingu na mou mysl i na mé tělo. Můžete se připravit na první zaznamenané odchylky v mém chování a prožívání. A na dilema: Funkčnost či pouhé placebo? Zůstaňte netrpěliví. Poznání zdar!
Mezi těmi světy
Kde čekají zázraky
Známé nám i neznámé
Vrhají stín do prázdnoty
Dveře tvého vnímání
Jen ty máš osud mysli v hrsti
Tady nepomohou žádné triky
Tak pověz
Zůstanou už zavřené
Nebo uslyšíme
Zavrzání staré kliky
