Jak vystudovat a nezbláznit se III.

Proč nás zkouškové tak stresuje?

V prvním článku ze série o učení jsem psala, že je důležité rozpoznat svůj styl učení. To, jakým stylem se nám nejlépe učí nám může ušetřit spoustu času. Je důležité poznat sami sebe a znát, jaké podmínky jsou nejefektivnější pro naše studium. Vyhovuje nám klid nebo se dokážeme učit i v rušném prostředí? Je pro nás lepší si látku potichu pročítat a nebo nahlas opakovat z hlavy? To jsou všechno proměnné, které mohou mít na úspěšnost při našem studiu nemalý vliv.

 

Ve druhém článku jsem se rozepsala o nootropikách- látkách, které stimulují naše kognitivní a mozkové funkce. Můžeme se díky nim déle soustředit, zvýšit kapacitu paměti, oddálit únavu atd. Kdo by si rád nepomohl, že? Nicméně je důležité poznamenat, že nootropika za Vás zkoušku nesloží a není dobré spoléhat pouze na ně.

 

V dnešním článku se nechystám rozebírat žádné suplementy ani studijní tipy. Ve finále každý víme, kolik času na učení zhruba potřebujeme a kolik úsilí budeme muset  chceme vynaložit.

 

Jednou z nejvýraznějších změn při nástupu na vysokou školu je změna systému studia. Na rozdíl od středních škol se totiž zkoušky a testy nekonají v průběhu celého školního roku, ale jsou vypsány termíny v rámci dvou zkouškových období vždy na konci semestru.

Rozdílů mezi střední a vysokou školou je mnoho, nicméně v základu se vlastně nic moc nemění. Stále jsme studenti, kteří se učí z různých materiálů na různé testy u různých vyučujících. Proč tedy pro některé z nás zkouškové období představuje obrovskou zátěž?

Některým studentům vyhovuje systém na vysokých školách více, protože mají během roku volný čas a povinnosti hravě plní právě v rámci zkouškového. Další studenti naopak „trpí“ a volnost během semestru je pro ně spíše přitěžujícím faktorem. Jednak mají ve zkouškovém málo času na studium a jednak si musí zapamatovat velké množství informací. Vše je velmi individuální a závislé na osobnostních preferencích každého z nás. Nicméně se asi shodneme, že zkouškové období není hračka! A to ani pro ty, kdo si systém na vysokých školách pochvalují.

Jak si tedy zkouškové co nejvíce ulehčit a studium si zpříjemnit?

 

Dnes bych chtěla zdůraznit jednu jedinou, ale velmi zásadní a důležitou pravdu, kterou v hloubi duše všichni známe, ale v návalu zkouškového stresu je pro nás těžké si ji uvědomit.

 

Určitě jste někdy polemizovali „Co kdyby“… Zkuste si teď také tak zapolemizovat a zeptejte se sami sebe „Co kdybych nedal/a tuhle zkoušku?“  „Co se stane?“

No nic žejo. A přesně o tom to je. Stane se prostě to, že Vám nevyjde jeden pokus a budete holt muset jít na druhej (nebo na třetí).

 

Je důležité si uvědomit, že ať jsou vnější vlivy jakékoliv, nejsou tolik důležité jako to, jak je vnímáte.

 

Zkuste si zodpovědět také otázku proč Vás zkoušky a Váš případný neúspěch tolik stresuje a co můžete udělat pro to, aby se Vaše vnímání změnilo. To je základním kamenem hladkého průběhu zkouškových období bez zbytečných obav a stresu.

 

Já vím, že se tohle všechno jednoduše píše a hůř dělá. Sama se potýkám se zvýšeným stresem během zkouškového. V den zkoušky se budím třeba ve 4 ráno (díky kortizolu), vyvíjím na sebe zbytečný tlak na výkon a bezdůvodně se bojím „neúspěchu“. Právě proto vím, o čem píšu, a právě proto si myslím, že je důležité o tom mluvit a sdílet své pocity, protože jsme studenti a jsme v tom spolu!

 

Když se Vám zkouška nepovede, tak se svět nezastaví. S aktuálním výsledkem už nic nezmůžete a je lepší se místo na nepovedený pokus začít soustředit na pokus opravný, protože aktuální výsledek ≠ konečný výsledek.

Ačkoliv se může zdát, že jsou v našem školství chyby nežádoucí, tak opak je pravdou. Chybami se učíme a každý náš „neúspěch“ můžeme napravit.

 

 

Mnoho štěstí a úspěchů nejen v tomto zkouškovém období!

Reader Rating0 Votes
0