Není náhoda, že tolik lidí objeví jógu teprve poté, co je v životě potká zranění nebo si projdou těžkým životním obdobím. Tělesná aktivita se osvědčuje jako efektivní copingová (vyrovnávací) strategie. Jóga je ovšem mnohem víc než fyzické cvičení pozic neboli ásan. Při pravidelné praxi učí člověka trpělivosti, laskavosti a přijetí. To je podle mě velmi důležité při utváření odolnosti jedince, pro kterou máme v psychologii mnoho jmen a která hraje významnou roli ve zvládání stresu a těžkých životních událostí.
V následujícím článku vás seznámím s několika výzkumy zaměřujícími se na vztah jógové praxe a psychických onemocnění.
V metaanalýze srovnávali odborníci výzkumy, které se již dříve zabývali vlivem jógy na léčbu depresivních onemocnění. Deprese je chápána jako onemocnění projevující se v lidské psychice, které má ovšem příčinu v biochemii a neurofyziologii mozku a je vázáno na neurotransmitery jako jsou serotonin, dopamin nebo GABA. Jógová praxe mimo jiné může v těle zvedat hladinu těchto látek. Dalším významným činitelem je hormon kortizol uvolňující se během stresu. Některé studie ukazují, že pacienti léčící se s depresí mají zvýšenou hladinu tohoto hormonu a subjektivně tedy prožívají stres, což může být dlouhodobě velmi nepříjemné a nebezpečné. Ačkoli se výsledky jednotlivých výzkumů ve stanovení hladiny kortizolu u pacientů s depresí liší, jedno je jasné. Jóga pomáhá snížit hladinu tohoto stresového hormonu a tím tedy snížit i subjektivně prožívaný stres. Musím teď ovšem připomenout úvod tohoto textu: Jóga není pouze tělesné cvičení, ale mnohem víc. Pozitivní výsledky při léčbě deprese se ukazují jen u jógy, která k fyzickému cvičení začleňuje také meditativní praxe (Cramer, Lauche, Langhorst & Dobos, 2013).
Další zajímavé zjištění přinesla studie zkoumající vliv jógy na onemocnění štítné žlázy. Možná si říkáte, co to má společného s psychologií. Štítná žláza je malý orgán, který produkuje hormony ovlivňující rychlost metabolismu, spotřebu kyslíku, růst a vývoj. Zjednodušeně lze říct, že se její hyperfunkce může projevit i rozvojem manických onemocnění, pro něž je specifické celkové nabuzení psychických i tělesných funkcí. Hypofunkce se naopak často projevuje depresí. Některé jógové pozice spojené s hlubokým dýcháním mohou štítnou žlázu stimulovat a tak podporovat její správnou funkci (Singh, Singh, Dave & Udainiya, 2011).
Výsledky výzkumu ovšem nejsou zcela jednoznačné a jistě závisí na konstituci jedince, závažnosti onemocnění i správnosti praxe jednotlivých ásan. Proto rozhodně nikoho nenabádám, aby se ode dneška přestal vyhýbat svému endokrinologovi.
Mezi ásany stimulující štítnou žlázu každopádně patří například svíčka, pluh nebo velbloud. Než budete provádět svíčku a pluh, ujistěte se ale, že se vaše tělo neopírá o krční páteř, ale o ramena. Pomůže vám, když si v pozici spojíte ruce za zády a přisunete ramena k sobě.
Namasté.
Zdroje:
Cramer, H., Lauche, R., Langhorst, J., & Dobos, G. (2013). Yoga for depression: A systematic review and meta‐analysis. Depression and anxiety, 30(11), 1068-1083.
Singh, P., Singh, B., Dave, R., & Udainiya, R. (2011). The impact of yoga upon female patients suffering from hypothyroidism. Complementary therapies in clinical practice, 17(3), 132-134.
