Většina z nás si pod myšlenkou příjemně stráveného rána nejspíše představí lehce pozdní vstávání s vyhlídkou na volný den, dobrou snídani a chvilkové teplo přikrývky/postele. V náročnější dny se nám mnohdy o to více nechce tohoto hřejivého pocitu vzdávat, neboť je pro nás jakousi symbolikou oddálení nadcházející chladné reality.
Přesto se mezi námi najdou tací, kteří již automaticky po zastavení budíku vyrazí do koupelny a své první okamžiky dne stráví pod ledovou vodou. Ještě větší matadoři mnohdy urazí i hodinovou cestu jen proto, aby se mohli na pět minut ponořit do nejbližšího rybníku.
„Hyperaktivní bláznovství!“ slyším vás říkat.
Navzdory této myšlence bych vám ale chtěl v tomto článku ukázat, že pro nás může mít otužování celou řadu benefitů a že cesta k nim nemusí být takovým utrpením, za jaké je máme.
Z fyziologického hlediska je nejvýznamnější předností otužování patrně aktivace sympatiku, která přispívá k nabuzení organismu pro nadcházející den. Během šoku, který náš organismus zažívá, zejména pak určité kožní smyslové buňky (Schválně, kdo si z prvního ročníku pamatuje které?), se nám v těle vyplavují katecholaminy vedoucí ke stresové reakci fight – flight. Zároveň dochází ke kontrakci svalstva a stažení krve z končetin do trupu pro uchování teploty. Naše orgány (zde nejpodstatněji mozek) jsou tak krátkodobě vystaveny zvýšenému toku krve, což vede k většímu okysličení, přísunu živin a detoxikaci.[1] Tohoto jevu využívají hojně také sportovci, kterým po cvičení otužování pomáhá odvést ze svalů kyselinu mléčnou a zvýšit tak jejich krátkodobou i dlouhodobou regeneraci.[2]
Za zmínku rozhodně stojí také vyšší aktivace bílých krvinek, která v kombinaci s pasivním přivykáním těla na chlad významně zvyšuje naši imunitu vůči běžným nemocem, na které jsme v průběhu jara a podzimu tolik náchylní.
Aktivace kůže a prožitek doteku vody nám skrz významné zapojení nervové soustavy dává příležitost také k posilování naší Mind-body connection, tedy získávání vědomé kontroly nad procesy a prožíváním našeho těla. Jak vás nejspíše napadá, toto téma je jedním z pilířů v současnosti velmi oblíbeného směru mindfulness. V psychologické praxi se s využitím těchto poznatků můžeme setkat například u stále populárnější metody Mindfulness-based stress reduction (MBSR).
Od fyziologických korelátů jsme tak přešli až k psychickým benefitům. Zde se otužování využívá k vyšší toleranci stresu dlouhodobým snížením hladiny kortizolu, což je patrně dosaženo utlumením sympatiku po skončení otužování a odpovídající relaxace organismu. V klinické psychologii jsou tyto poznatky užívány zejména při léčbě nemocí s depresivní a úzkostnou symptomatikou, kdy byly nalezeny statisticky významné pozitivní účinky otužování. [3]
Tzv. hydroterapie zde skrze vyvolaný šok působí na obdobném principu jako elektrokonvulzivní terapie.
Z výzkumného hlediska zajisté nemůžeme opomenout vliv vytvoření návyku a budování psychické odolnosti skrze každodenní testování naší frustrační tolerance, které mohou mít samy o sobě v této problematice pozitivní dopad. Pro nás se nicméně jedná pouze o další benefity, které nám mohou pomoci udržet si fyzické a psychické zdraví.
Proč tedy máme. Zbývá: jak?
Zde bych vám rád nabídl několik tipů, které pro mne byly nejefektivnější při zavedení otužování do své denní rutiny.
1. Začněte zlehka!
Pamatujte, že život je o evoluci, ne o revoluci. Nic vám nedá, pokud si první den napustíte ledovou vanu, ze které vylezete tak otrávení, že se o to příští měsíc nepokusíte. Nastavte si vodu na teplotu, která je vám příjemná. Po několika minutách rozehřátí ji snižte na takovou úroveň, abyste cítili znatelnější chlad, ale ne za hranicí přijatelné nepříjemnosti. Patrně ucítíte zrychlení svého dechu. Zhluboka prodýchávejte, dokud se vaše dechová frekvence nevyrovná. Pak můžete postup opakovat, dokud nenarazíte na svůj limit, kdy bude chlad k nevydržení, či otužování ukončit, pakliže jste jej už nalezli.
2. Začněte na správném místě
Studené vodě vystavte nejdříve ty části těla, které vám umožní se na přicházející šok co nejvíce aklimatizovat. Našim cílem není zkusit si léčebné techniky psychiatrie 19. století, ale přivykání si. Začněte u končetin, následují záda a až nakonec hrudník.
3. Na čase též záleží
Pokud ráno na otužování nemáte prostor, můžete jej zařadit i kdykoliv jindy během dne. Voda pro vás navíc ráno bude pravděpodobně pocitově nejstudenější, jelikož je vaše tělo vyhřáté a v útlumu po nočním spánku.
4. Dejte do toho vše!
Když už jste se překonali a věnovali svou energii ledové vodě, proč trochu nezaodporovat bodu jedna a nedát do toho vše? Po otestování svého limitu můžete na závěr teplotu razantně stáhnout a pokusit se v ní vybojovat ještě dalších deset vteřin. Je to skvělý způsob, jak svou hranici tolerance aktivněji posunovat.
5.Psychicky se na zážitek nalaďte
Vybudování pozitivního návyku je zde klíčové. Ve většině zdrojů se dočtete, jak je důležité vybudovat si mindset, kdy se na ledovou vodu ráno těšíte. A byť je tato rada zajisté pravdivou, za sebe se musím přiznat, že se ráno do ledové vody jako takové nikdy netěším. Stále je to pro mne lehce nepříjemný zážitek. Na co se ale velmi těším, je pocit sebepřekonání se a svěžesti, který přichází hned potom. Nezoufejte proto, pokud pro vás chlad sám bude i nadále nepříjemný. Důležité je, abyste si našli něco svého, co vám dá motivaci se ráno zvednout a jít do toho.
Děkuji vám, že jste věnovali svůj čas čtení tohoto článku a doufám, že jste se během něj dozvěděli něco nového a zajímavého. Pokud máte vlastní zkušenosti s otužováním, či vám je tento článek dobrou záminkou pro jeho vyzkoušení, budeme moc rádi, pokud se s námi o ně podělíte a napíšete nám do komentářů. A pamatujte. Nejlepší den na to začít je dnešek.
[1] https://www.psychologytoday.com/us/blog/inner-source/201407/cold-splash-hydrotherapy-depression-and-anxiety
[2] https://journals.physiology.org/doi/full/10.1152/ajpheart.01017.2008?url_ver=Z39.88-2003&rfr_id=ori%3Arid%3Acrossref.org&rfr_dat=cr_pub++0pubmed&
[3] https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S030698770700566X?casa_token=-rxtytsrLy8AAAAA:Y8u2I4yLyKV9aKlRSI-9DdILNNP9nE8Det0EiYgUOVfMsPfsWMP_eWkcMZMAVsb6aMxynLCBxGM
https://sci-hub.mksa.top/10.1136/bcr-2018-225007
https://sci-hub.mksa.top/10.1016/j.mehy.2007.04.052
