Láska očima psychologie

Blíží se datum 14. února. Den, kdy lidé po celém světě oslavují  údajně nejkrásnější pocit vůbec – lásku. Po celá staletí je láska oblíbeným motivem knih, básní, filmů i hudby. Ale i psychologie má k lásce co říct. V tomto článku se dozvíte 5 psychologických faktů o lásce, které jste možná dosud netušili.

 

  • Dokonalá láska stojí na třech pilířích

Podle amerického psychologa Roberta Sternberga jsou jimi intimita, vášeň a závazek.

Intimita vyjadřuje pocit blízkosti, pouta a  vzájemného propojení. Vášeň vyvolává především fyzická atraktivita a sexuální touha. Závazek z krátkodobého hlediska znamená přiznání , že jedna osoba miluje druhou. Dlouhodobý je pak závazek tuto lásku zachovat.

Všechny tři komponenty jsou pro lásku důležité, i když jejich role se liší v jednotlivých vztazích i v čase.

Podle Sternberga jsou vztahy založené na dvou nebo více komponentách trvalejší než vztahy založené pouze na jedné z nich. Spojením všech tří, tedy intimity, vášně i závazku, vzniká nejsilnější a nejtrvalejší láska. Tento druh lásky je však vzácný[1].

 

  • Láska má mnoho barev

Bláznivá, romantická, vášnivá, mateřská, přátelská, tajná, neopětovaná. Všech těchto podob může láska nabývat. Různí autoři dělí lásku odlišnými způsoby. J.A Lee například  připodobnil lásku k barevné paletě. Stejně jako existují tři základní barvy, tak i láska podle něj nabývá třech základních podob – eros, ludos a storage. Barvy i lásku lze však vzájemně míchat, proto existují i různé kombinace lásky – pragma, mania a agapé.

Eros (erotická láska) se vyznačuje  silnou sexuální  touhou.

Ludos (hravá láska) je koncipována jako hravá a zábavná, ne však nutně vážná láska.

Storge (láska kamarádská či přátelská)  klade malý důraz na vášeň, častokrát představuje rodinnou lásku mezi rodiči a dětmi, sourozenc či jinými rodinnými příslušníky.

Pragma (pragmatická láska) se vyznačuje racionálním výběrem partnera z hlediska osobního prospěchu.

Mania (vysoce vášnivá láska) je založená na uspokojování sexuální potřeby bez trvalého svazku, vyznačuje se posedlostí a žádostivostí partnera .

Agapé (altruistická, nesobecká láska) je zaměřená na péči a starostlivost o druhého[2].

 

  • Ne srdce, spíš mozek je orgánem lásky

Přestože je symbolem lásky srdce, vědci zjistili, že mozek hraje stejně důležitou, ne-li důležitější roli, pokud jde o lásku. Zamilovaný mozek nám totiž připraví kokteil hormonů, který stojí za pocity euforie, které během zamilovanosti prožíváme. V různých fázích vztahu se uvolňují různé hormony v různém množství. Jedním z nevýznamnějších je oxytocin, nazývaný také jako hormon lásky. Díky němu zažíváme pocity pohody a bezpečí, když jsme s milovanou osobou. Testosteron a estrogen zase zodpovídají za silnou touhu po druhé osobě. Dopamin poskytuje nával radosti,  štěstí a touhu po opakovaní libých zážitků. Právě dopamin totiž aktivizuje stejnou oblast mozku, která reaguje na alkohol a drogy, zejména kokain a nikotin. Láska tak působí jako droga![3]

 

  • Vrána k vráně sedá nebo protikaldy se přitahují?

Jedno lidové moudro říká, že vrána k vráně sedá. Další naopak tvrdí, že protiklady se přitahují. A na kterou stranu se přiklání psychologie?

Člověk, který je na první pohled jiný než my sami, nás zcela jistě zaujme. Odlišnost partnerů je na začátku vztahu velmi vzrušující. Díky partnerově rozdílnosti zažíváme dosud neznámé věci, užíváme si dobrodružství a zatím neplánujeme společnou budoucnost.

Avšak u dlouhodobých vztahů je to spíše naopak. Pro život máme tendenci vybírat si  partnera, který se nám podobá – ať již má stejné zájmy, postoje, životní styl, priority, sociální postavení, ale dokonce i fyzické charakteristiky.

Samozřejmě jak už to v psychologii chodí, každý vztah je jiný a neplatí to univerzálně. Nicméně shoda nebo alespoň podobnost partenrů v zásadních oblastech představuje pro vztah výhodu, která pomáhá předcházet možným konfliktům [4].

 

  • Láska léčí, ale….

To, že láska pozitivně ovlivňuje naši psychiku, je nezpochybnitelná věc. Ale napadlo vás někdy, že napomáhá k léčbě nejrůznějších zdravotních potíží?

O účincích oxytocinu na naši psychiku jsem již psala výše. Nicméně vědci zjistili, že oxytocin zmírňuje migrenózní bolesti hlavy [5]. Ukazuje se také, že mít partnera napomáhá ke kontrole optimálního krevního tlaku a také k lepšímu vyrovnávání se se stresovými situacemi.

Láska má doslova léčivou moc! Věřte tomu nebo ne, láska napomáhá k rychlejšímu hojení ran [6].

 

Nicméně láska s sebou může přinášet i bolest. Věděli jste, že lidé mohou mít skutečně zlomené srdce? Přesněji trpí syndromem zlomeného srdce. Lidé trpící tímto syndromem uvádějí náhlou intenzivní bolest na hrudi. Dochází k ní v důsledku zvýšení stresových hormonů například po smrti milovaného člověka, rozchodu nebo romantickém odmítnutí[7].

 

Přestože věda o lásce není tak vzrušující jako láska samotná, doufám, že se Vám článek líbil.

Šťastného Valentýna!

 

[1] Zdroj: Sternberg, R. J., & Grajek, S. (1984). The nature of love. Journal of Personality and Social Psychology, 47(2), 312–329. https://doi.org/10.1037/0022-3514.47.2.312

[2] Zdroj: Lee, J. A. (1977). A typology of styles of loving. Personality and Social Psychology Bulletin, 3(2), 173–182. https://doi.org/10.1177/014616727700300204

[3] Zdroj: De Boer, A., van Buel, E. M., & Ter Horst, G. J. (2012). Love is more than just a kiss: a neurobiological perspective on love and affection. Neuroscience, 201, 114–124. DOI:10.1016/j.neuroscience.2011.11.017

[4]Zdroj: Aronson, E., Wilson, T. D., & Akert, R. M. (2014). Interpersonal Attraction. In Aronson, E., Wilson, T. D., & Akert, R. M. (Eds.), Social Psychology (pp. 319 – 360). Harlow: Pearson

[5] Zdroj: Tzabazis, A. Z., Kori, S., Mechanic J, & Miller J. (2017). Oxytocin and Migraine Headache. Headache The Journal of Head and Face Pain 57(2), 64-75. DOI: 10.1111/head.13082

[6] Zdroj: Kiecolt-Glaser, J. K., Loving, T.J.,Stowell, J.R., & Malarkey W.B.(2006) ; Hostile Marital Interactions, Proinflammatory Cytokine Production, and  Wound Healing.  Archives of General Psychiatry 62 (12), 1377-1384. DOI: 10.1001/archpsyc.62.12.1377

[7] Zdroj:Derrick, D. (2009). The“Broken Heart Syndrome”: Understanding Takotsubo Cardiomyopathy. Critical Care Nurse, 29(1), 49–57. DOI:10.4037/ccn2009451

 

Reader Rating0 Votes
0

Notice: Undefined offset: 1 in /hosting/www/introspekt.cz/www/wp-content/themes/zeen/inc/core/theme-helpers.php on line 2535