Zamysleli jste se někdy nad tím, jak důležité jsou pro nás naše smysly? Když na chvíli ponecháme stranou zrak a sluch, jejichž služby oceňujeme každý den, zbývají nám ještě tři další, z obecného pohledu mnohem více postradatelné. Za nejpodceňovanější považuji já osobně čich. Do určité míry je to logické. S čichovými schopnostmi v živočišné říši se my lidé můžeme jen těžko srovnávat, a proto se nám zdá úroveň našeho čichu naprosto podprůměrná. Je tomu ale skutečně tak, že je čich jako smysl tak nahraditelný a nepodstatný a že nám slouží pouze k čistému vnímání vůní a pachů? Možná vás odpověď na tuto otázku překvapí.
Poměrně dlouhou dobu se naše společnost potýká s problémem covidové pandemie. Ta se stává nedílnou součástí našich životů, které v různé míře ovlivňuje. Zasahuje do našeho zdraví, sociálního života i psychické stránky osobnosti. Co ale zůstává faktem je, že tato nemoc přináší několik důležitých témat, kterým bychom jako lidé měli věnovat pozornost, a jedním z nich je právě důležitost čichové percepce pro naše každodenní fungování.
Několik let před pandemií, v roce 2011, byla americkou marketingovou skupinou McCann Worldgroup provedena studie, v níž bylo zjištěno, že více než 50 % náctiletých dětí a mladých dospělých by se radši vzdalo své schopnosti cítit než vlastního mobilního telefonu[1]. Dnes si ale dovedu představit, že by výsledná data byla jiná.
Onemocnění Covid-19 se projevuje mnohými různými symptomy. Jedním z nejčastějších z nich je právě tzv. anosmie (ztráta) nebo parosmie (změna) čichového vnímání. Tyto problémy se nyní stávají aktuální pro velkou část obyvatelstva. Symptom, který se u každého člověka projevuje v různé intenzitě a po různě dlouhou dobu, najednou otevírá diskusi, o tom, k čemu náš čich vlastně potřebujeme. Jak už to ale bohužel často bývá, důležitost některých věcí si uvědomuje až ve chvíli, kdy o ně přijdeme.
Jak vlastně naše čichové ústrojí funguje? Čich patří k tzv. chemoreceptorům, které nám slouží k zaznamenávání různých chemických látek, zejména v plynném skupenství. Jednou jeho vlastností je možnost velmi rychlé adaptace, tedy přizpůsobení se vnějšímu prostředí. Této skutečnosti si můžeme všimnout pokaždé, když se dostaneme do místa, kde nám to nevoní zrovna příjemně, ale po relativně krátké době se adaptujeme a přestaneme zápach vnímat.
Čichové receptory, jež najdeme u člověka v čichovém poli v dutině nosní, reagují na tzv. odoranty (pachově aktivní látky). Tyto reakce mohou být různě intenzivní a jsou závislé také na subjektivních preferencích jedince. Na rozdíl od ostatních smyslových orgánů, jsou čichové vzruchy vedeny do mozku přímo. Axony těchto buněk ve svazcích procházejí přes dírkovanou ploténku kosti čichové do čichové oblasti na spodní straně čelního laloku. Jedná se o místo, které je hojně pospojováno s mnoha dalšími částmi koncového mozku.
Velmi důležitou skutečností je pro člověka také spolupráce čichu a chuti. Přestože absolutní úroveň tohoto ovlivňování nelze přesně určit, není pochyb o tom, že to, jak nám daný pokrm či nápoj voní, spouští produkci slin a značně ovlivňuje náš vlastní prožitek při jejich konzumaci.
Čichové vnímání ale není pouze čistým biologickým komponentem, který nám umožňuje vnímat část podnětů přicházejících z okolního prostředí. Díky propojení čichové oblasti s dalšími částmi koncového mozku má čich vliv také na psychickou stránku osobnosti člověka.
Čich působí na limbický systém, který, jak se předpokládá, hraje dominantní roli ve sférách nálady, paměti a emocí, a proto i naše schopnost cítit má v těchto složkách svůj vliv. Určité vůně nebo pachy jsou součástí našich vzpomínek, které by bez této vnímané složky mohly být nenávratně ztraceny. Na spojení čichu a emocí staví rovněž parfémový průmysl, který vytváří své produkty za účelem vyvolat u člověka specifické odezvy na konkrétní vůně. Některé z nich navozují příjemné pocity bezpečí, klidu a relaxace, jiné dráždí či vzrušují. I samotný lidský organismus produkuje určitý pach, který je založen na genetické informaci každého jedince. Tento fakt hraje významnou roli při výběru partnera nebo při orientaci ve společenských vztazích. Čich nám také pomáhá rozeznávat nebezpečí. Jsme díky němu schopni vnímat možný únik plynu, poznat zkažené jídlo nebo zaregistrovat přítomnost kouře.
V roce 2013 provedla anglická společnost Fifth Sense výzkum, který se věnoval lidem s poruchami čichu a chuti[2]. Cílem bylo poskytnout důkazy o tom, do jaké míry ovlivňuje naše čichové vnímání psychickou stránku naší osobnosti a vlastně celý náš život. Z počtu necelých 500 respondentů registrovalo více než 90 % z nich změny při konzumaci jídla a nápojů, více než polovina zažívala pocity izolace a určitého odpojení od vnějšího prostředí a více než 80 % vyjadřovalo strach z toho, že zkonzumují zkažené jídlo nebo neucítí určitý typ nebezpečí.
Je toho tedy skutečně mnoho, co s naší čichovou percepcí souvisí. Pokud se po přečtení tohoto článku zamyslíte nad tím, kolik věcí za den vlastně vnímáme pouze svým čichem, zkusíte si při procházce městem uvědomit směsici vůní a pachů z různých restaurací a pekáren či se více zaměříte na to, jakým způsobem vám vlastně voní váš partner nebo vaše děti, byl jeho účel splněn. Od přírody nám bylo naděleno pět základních smyslů a existence každého z nich má v naše životě své místo a opodstatnění.
Použité zdroje:
Kočárek, E. (2010). Biologie člověka. Scientia
Orel, M. (2019). Anatomie a fyziologie lidského těla: pro humanitní obory. Grada
https://www.nature.com/articles/d41586-021-00055-6
https://www.fifthsense.org.uk/
https://flavourjournal.biomedcentral.com/articles/10.1186/s13411-015-0040-2
https://www.apa.org/research/action/speaking-of-psychology/sense-smell-covid-19
[1] https://www.prnewswire.com/news-releases/todays-global-youth-would-give-up-their-sense-of-smell-to-keep-their-technology-122605643.html
[2] https://www.fifthsense.org.uk/wp-content/uploads/2021/05/The-Impact-of-Olfactory-Disorders-Fifth-Sense-Survey-Summary.pdf
