V minulém článku o chronických onemocněních jsme se začali zabývat psychosomatikou a vyjmenovali si několik stresorů, které způsobují stres a napětí. Pro připomenutí to byly stresory
- fyzické (trauma, přetížení, zranění)
- environmentální (nevhodné životní prostředí),
- chemicko – toxické (toxiny, kosmetika, šampony, průmyslově zpracované potraviny, atd.),
- stresory psycho-emocionální (Vojáček, 2020).
Nyní půjdeme dál a budeme se zabývat otázkou, jak je vlastně možné, že všechny tyto stresory působí na naše prožívání – jakým způsobem je vyvolána stresová reakce, když budeme například opakovaně jíst průmyslově upravené potraviny či budeme žít v prostředí se znečištěným ovzduším. Odpovědí na naše otázky je jeden termín; střevní mikrobiom.
Je to soubor bakterií, hub, virů, kvasinek a prvoků. Tomuto jedinečnému tělesnému orgánu, kterému se ne nadarmo říká druhý mozek, je připisována důležitost teprve v poslední době. Předtím byl mikrobiom probádán pouze jako střevní bakterie, které řídí správné zažívání, chuť k jídlu či vyprazdňování. Nicméně poslední studie ukazují, že mikrobiom máme i na jiných částech těla a také na jeho povrchu. Ačkoliv největší množství je ve zmiňovaném trávícím traktu, mikrobiomy jsou přítomny i na kůži, v ústní dutině, v dýchacích, močových i gynekologických cestách a podle nejnovějších zjištění také v mozku (Vojáček, 2020).
Kromě tohoto zjištění se také ukázalo, že mezi mozkem a střevem probíhá neustálý přenos informací. Tato komunikace probíhá především prostředictvím bloudivého nervu (nervus vagus), což je nejdelší nerv v našem organismu. Ze střeva do mozku přichází mnohem více informací (90%) než obráceně (10%), což je důkazem toho, že naše bakterie o nás denně „rozmlouvají“ s mozkem.
Velmi stručně jsme si nastínili propojenost mikrobiomu a mozku, což využijeme ve snaze propojit to vše s naší psychikou. Aby naše psychika správně fungovala, musí být onen střevní mikrobiom v rovnováze. Míra rovnováhy či souladu našeho mikrobiomu vypovídá o míře souladu s námi samými. Důležité je vědět, že všechny tyto věci můžeme ovlivnit a máme tak možnost se o náš mikrobiom starat.
Jak jsem zmínila, největší počet mikrobiomů nalezneme ve střevech; jedním z priorit je tedy právě vhodná strava, jako jsou domácí produkty či například bio zelenina. Čím více se stravujeme průmyslově zpracovanými potravinami, tím více ochuzujeme náš mikrobiom o to, na co je od pradávna zvyklý – tedy na „přirozenou“ stravu. Odměnou za ni je totiž podpora mikrobiomu, střeva nebo trávení a tím i odolnost vůči stresu. Zásadní je pojem diverzita – chceme, aby náš mikrobiom byl co nejrozmanitější, avšak pouze ve smyslu prospěšných bakterií. Naší prioritou by se proto měly stát potraviny bohaté na vlákninu, minerály a vitaminy. Studie ukazují, že mikrobiota nemocných lidí je jiná a má mnohem menší diverzitu.
Mezi další vlivy na náš mikrobiom zmiňujme i stres, který bychom zařadili do stresorů fyzikálních – obzvláště nebezpečné jsou dlouhodobé stresy či například traumata z dětství. Mezi environmentální stresory zařadíme žití ve znečištěném ovzduší s nevyhovujícími faktory, jako jsou výpary z aut či blízkost nějaké průmyslové výrobny. Psycho-emocionální stresory, jako je volba nevhodných partnerů, soužití s toxickými lidmi, atd., taktéž zařazujeme mezi vlivy působící na náš mikrobiom.
Vidíme tedy, že vnějších vlivů, které na náš „druhý mozek“ působí, je nespočetné množství. Abychom ale mohli ovlivnit tyto vnějškové faktory, musíme být vyrovnaní sami se sebou – oni jsou my a my jsme oni. To je celá podstata psychosomatiky a celostního přístupu. Nezapomínejme tedy, že náš mikrobiom putují společně s mozkem ruku v ruce a je třeba jim věnovat pozornost, tedy, nezapomínejme na náš druhý mozek, který je ten z nejpodstatnějších částí našeho organismu.
Snad se vám krátké vhledy do světa psychosomatiky líbily a něco do života si z nich odnesete…
Zdroje:
Vojáček, J. (2020). Umění být zdráv. Praha: Albatros Media.
Jana Olivová (2019). Život pod taktovkou mikroorganismů. Časopis Věda a výzkum. 2019(2). http://www.avcr.cz/opencms/export/sites/avcr.cz/.content/galerie-souboru/Acko/2019/A2_2019.pdf
