Hypnóza – největší mýty

Hypnóza je dost možná jednou z nejvíce nepochopených a nejkontroverznějších psychologických metod. Mýty, které ji obklopují, většinou pramení z představ lidí o jevištní hypnóze. Jenže jevištní hypnóza je v podstatě divadelní představení a s klinickou hypnózou toho má jen málo společného. Cílem tohoto článku je proto vysvětlit, co hypnóza je a jak funguje a vyvrátit tak 3 největší mýty, které tento fenomén obklopují.

 

1. Hypnóza je něco jako spánek

Zatímco hypnóza je často popisována jako stav podobný spánku, opak je pravdou. Jedná se totiž o stav vysoce soustředěné pozornosti nebo koncentrace, často spojený s relaxací a zvýšenou sugestibilitou. Lidé v hypnotickém stavu se mohou zdát ospalí a rozrušení, ale ve skutečnosti jsou ve stavu hyperuvědomění.

2. Zhypnotizovaný člověk ztrácí vůli a jeho chování je zcela závislé na hypnotizérovi

Filmy zobrazující člověka, který byl zhypnotizovaný proti své vůli a následně pod vlivem hypnózy páchal ty nejhorší možné trestné činy, jsou možná zábavné, ale rozhodně neodpovídají realitě. Hypnóza totiž jednak vyžaduje dobrovolnou účast ze strany klienta a jednak je také potřeba, aby měl daný člověk alespoň střední míru hypnotizovatelnosti, což rozhodně nemají všichni lidé. Není ani možné, aby vás hypnotizér přiměl k jednání, které by bylo proti vašemu morálnímu přesvědčení.

Hypnóza není nástroj k tomu, dělat z lidí vrahy a lupiče, ale spíše doplňková metoda, která může změnit některé návyky. V klinické praxi mluvíme o tzv. posthypnotických sugescích, které lidé dostávají, když jsou hypnotizovaní, ale účinku mají nabýt až poté, co se člověk dostane z transu. Zdá se, že návrhy poskytované lidem v hypnóze jsou důležitou součástí mechanismu, kterým tento postup funguje. Zatímco mnoho lidí nepřijme nebo nereaguje na přímý návrh, konkrétní návrhy a obrazy podávané klientům v transu mohou hluboce změnit jejich chování. Když si nacvičují nové způsoby, jakými chtějí myslet a cítit, pokládají základy pro silné změny ve svém budoucím jednání. Hypnóza může být užitečná při vypořádávání se s chronickou bolestí nebo zmírňování bolestí a úzkostí, návykových poruch (např. kouření), obezity apod.

3. V hypnóze si můžeme znovu vzpomenout a prožít dávno zapomenuté události

Víra ve schopnost hypnózy zlepšovat paměť má dlouhou historii. Hypnóza byla podporována některými osobnostmi raného psychologického a psychiatrického světa, včetně Pierra Janeta a Sigmunda Freuda. Víra, že hypnóza může pacientům pomoci znovu objevit vzpomínky na traumatické události, byla také důvodem pro „hypnoanalýzu“, která se využívala po první světové válce, aby si vojáci a veteráni vzpomněli na tragické události, které pravděpodobně spustily jejich psychické poruchy. Dnes forenzní psychologové široce uznávají, že hypnóza má buď žádný vliv na paměť nebo ji naopak může narušit a zkreslit.

Nyní už je jasné, že hypnóza není žádná magie, ale pouze obyčejná klinická metoda. Přesto ale někdy dokáže malé zázraky.

 

Zdroj:

Lilienfeld, S., Beyerstein, B., Ruscio, J.,& Lynn, S.J.(2009). 50 Great Myths of Popular Psychology: Shattering Widespread Micconceptions About Human Behavior. Retrieved from: https://books.google.cz/books?id=8DlS0gfO_QUC&printsec=frontcover&dq=lilienfeld&hl=cs&sa=X&ved=0ahUKEwiMy-Xzi8TmAhWfQxUIHRW8B9UQ6AEIPDAC#v=onepage&q=lilienfeld&f=false

 


Notice: Undefined offset: 1 in /hosting/www/introspekt.cz/www/wp-content/themes/zeen/inc/core/theme-helpers.php on line 2535