V roce 2021/2022 bylo v dětských domovech zaměstnáno pouze 13 psychologů. (MŠMT, 2022 In Minaříková, 2022, s. 7) Tudíž si pravděpodobně umíte představit, jaký je nedostatek odborné pomoci při problémech psychologického charakteru. Děti se musí spoléhat na pomoc svých vrstevníků, kamarádů a jiných pracovníků, kteří nemusí být připraveni poskytnout adekvátní pomoc.
Celkový nedostatek psychologů můžeme vnímat v neziskovém sektoru celoplošně. (Minaříková, 2022, s. 7) Příležitost pracovat na tomto poli psychologové získali díky zákonné úprava zákona, který bere psychologa jako pedagogického pracovníka. (Vernerová, 2017, s. 23) V ústavní péči o děti je tento fakt ještě viditelnější tím, že obecně dětských psychologů najdeme také malé množství. Přitom děti se v domovech ocitnou v důsledku nedostatečné péče od rodičů, která se považuje za stěžejní pro vzor lidského fungování. Tento typ péče je velmi specifický a ne každému dítěti může po psychické stránce vyhovovat. Podle šetření Minaříkové 31% respondentů mělo pocit, že jim domov při odchodu nijak nepomohl. 20% uvedla, že vnímalo podporu finanční. 25% se díky pomoci dětského domova cítila připravena na samostatný život. Psychickou pomoc subjektivně vnímalo pouze 5%. Nejméně vybírali výchovu a komunikaci s úřady v zastoupení 2%. (2022, s. 53) Po odchodu dokonce 64% nevnímalo žádnou pomoc a psychická pomoc se vyskytovala v zastoupení 1%. O něco lépe si vedla pomoc formou rady se 13%. (2022, s. 56) Přitom psychologická pomoc byla hodnocena jako nejvíce postrádaná po odchodu z dětského domova 27%. Jako důvod uváděli, že v domově nebyla taková péče dostupná a zároveň mají na pomoc po opuštění tohoto typu výchovy nedostatek finančních prostředků pro vyhledání pomoci. Často se také tito adolescenti obávají další stigmatizace. (2022, s. 62) Psychologické poradenství využilo 31% respondentů a spokojenost hodnotili na 2,9. Škála byla 1 až 5 přičemž 5 představovala největší spokojenost. (2022, s. 66)
Práce samotná se od školních psychologů zásadně liší v tom, že zahrnuje i terénní práci. Odborník může pozorovat dítě ve svém přirozeném prostředí. Sleduje jak na dítě působí výchovné postupy a smí dělat návrhy pro další intervenci. Zabývá se i více prevencí. (Vernerová, 2017, s. 23)
Při odchodu jedinců se může stát, že se neintegrují do zbytku společnosti a budou potřebovat další podporu. Psycholog by mohl v průběhu připravovat děti na zvládání jejich každodenních problémů ale i se zmíněnou integrací. Dětské domovy poskytující psychologickou podporu častěji zůstávají v kontaktu se mohou těšit tomu, že dospělé děti bývají častěji v kontaktu. (Minaříková, 2022, s. 34)
Vychovatelů a ostatním zaměstnancům mají poskytovat psychologové oporu, možnost jiného vhledu či k doporučení jiné metodiky. (Vernerová, 2017, s. 24)
Problematika psychologické podpory pro děti v Dětských domovech je velmi komplexní. Snad Vám ji článek alespoň trochu přiblížil.
________________________________________________________________________________
Minaříková, L. (2022) Integrace dětí z dětských domovů do společnosti a jejich adaptace na trhu práce. [souhrnná výzkumná zpráva z projektu, České vysoké učení technické v Praze].
Vernerová, L. (2017) Role psychologa v dětském domově. [Bakalářská práce, Masarykova univerzita]. Muni. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/gsh0m/LucieVernerova.pdf
