Možná už jste o Vendetě, nebo pomstě krvi již slyšeli. Jde o dlouhotrvající spory v komunitách, které vyústí až k smrti. Možná se Vám to zdá jako daleká záležitost, nicméně tyto praktiky nacházíme ještě dnes v některých částech Balkánu, Itálie, Řecka i třeba Irska. V dnešním článku se zaměříme na to, jaké dopady nesou tyto vendety pro rodiny, společnost ale i jednotlivce. K tomuto fenoménu dochází zejména v kulturách, kde dlouhou dobu nebyl žádný státní útvar. V takových skupinách o pomstách rozhodovaly rady starších. (Cozort, 2011, s. 30)
Dlouhodobé střety představují značné problémy. Například trvá-li pomsta mnoho generací ve více rodinách, dochází ke značnému vyhubení mužů v rodinách. (Cozort, 2011, s. 29) V Albánii tato tradice existuje zhruba od 15. století, od té doby fungoval jako sociální konstrukt pro vztahy v této společnosti.(White. 2008) Pomsty krve jsou vnímány jako způsob zachování nebo znovu obnovení cti. Slouží k vykonání spravedlnosti v perspektivě konkrétní rodiny. (Kurtishaj, 2022, s. 5667)
V roce 2008, jen v Albánii nemohlo zhruba 1200 rodin opustit svůj domov právě kvůli vendetě. (White, 2008) Rodiny zapletené do vendet nejsou jen sociálně izolováni kvůli svému strachu. Zapojení se také spojuje se značným stigmatem. Mají problém najít si ubytování nebo práci, což pak ovlivňuje i jejich ekonomickou situaci. Ze strany společnosti dochází k diskriminaci. (Nicolini a kol., 2018, s. 142)
Konkrétně v Čečně se nedovoluje zabíjet starší, děti nebo ženy. Takové pravidlo ale třeba platí také v Albánii. Je to hrdost rodiny, co pohání k pomstě smrtí někoho z druhé strany. Nedochází k němu však jen z důvodu vraždy, dalším validním důvodem je v těchto komunitách třeba zneuctění ženy, zabrání půdy nebo vážné zranění rodinného příslušníka. (Cozort, 2011, s.30) V severní části Albánie, pokud jde o rodinu vraha, není v bezpečí však v určitých případech nikdo. (White, 2008) Což samozřejmě vede k velké izolaci celého ohroženého klanu. Umíte si představit, že by jste nemohli jako děti kvůli takové rozepři do školy? A to třeba i několik let!
Jak si po tomto uvedení umíte jistě představit, tento akt může zanechat na svých obětech hluboké psychické následky. Může nést tedy velké dopady na duševní zdraví. Oběti pociťují bezmoc, strach a mnohdy i vztek. (Magagna, Tsoucalas, 2013, s. 103 – 107) Podle výzkumů pomsty krve nejčastěji vedou k rozvoji posttraumatické stresové poruchy, deprese nebo úzkosti. (Spancer, 2007, s. 750)
_______________________________________________________________________________________
Cozort, K. (2011) Ancient Blood, Modern Vengeance: the Impact of Traditional Culture and Blood Feud on Violence in Chechnya. Charles University. https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/34328/DPTX_2010_2__0_296807_0_105257.pdf?sequence=1&isAllowed=y
Kurtishaj, L. (2022) Canon and Blood Feud. Journal of Positive School Psychology. 6(5). https://www.journalppw.com/index.php/jpsp/article/view/7698/5042
Nicolini, A., La Barbera, D., & Zabzuni, D. (2018). The Impact of Blood Feuds on Albanian Society. European Scientific Journal, 14(17).
Magagna, J., Tsoucalas, G. (2013). The culture of blood feuds in Albania: A historical overview. Journal of Injury and Violence Research, 5(2).
Spencer, C. (2007). Conflict, violence, and health: The role of psychology in addressing the impact of war and violence on health. American Psychologist, 62(8).
White, J. (2008, 25. Červen) Peacemaker breaks the ancient grip of Albania’s blood feuds.The Christian Science Monitor. https://www.csmonitor.com/World/Europe/2008/0625/p01s02-woeu.html
