Nyní se budeme věnovat celkem kontroverznímu tématu. Během prohlížení článků na Lancet mě zaujal článek právě o tomto fenoménu. Společně se tedy podíváme, jaká je situace v zahraničí ale i u nás. Rasismus ve zdravotnictví nese následky na duševní ale i fyzické zdraví znevýhodněných lidí. I když lékař či jiný odborník rasistou není, komplikace se mohou skrývat v systému samotném. Tomu pokud samotný systém pracuje tak, aby znevýhodňoval skupinu na základě jejich etnicity, nazýváme Kulturní nebo systematický rasismus. Začal se objevovat v polovině 20. století jako méně nápadná verze klasického rasismu. (Lazaridou, Fernando, 2022)
Problém se týká různých nepoměrů, ať už v dostupné léčbě, praktikách, pravidlech nebo i kvalitě zdravotní péče. Všimli jste si, že během posledních pár let mizí na stěnách ordinací tabulky BMI? Za to může již dávno známý fakt, že BMI (body mass index) nám dává jen všeobecný přehled. Nebere však v potaz další faktory, které váhu ovlivňují. U sportovců například dochází k tomu, že podle tabulek vychází s nadváhou nebo dokonce obezitou. Stává se to protože svaly mají vysokou hmotnost. Několik let zpátky se taky objevil zajímavý koncensus, že tento prostředek diskriminuje proti minoritám. Namítají, že škála BMI vznikla měřením pouze bělochů. AMA (American Medical Association) tedy doporučuje kombinovat tuto techniku měření s dalšími metodami. (Berg, 2023)
Samozřejmě se může přihodit, že zdravotnický personál rovněž soudí určitou skupinu podle jejich určitého biasu. Tím mohou být ovlivnění i kliničtí psychologové. Staré směry se opíraly o odvětví jako eugenika s použitím biologického determinismu. Tyto vyvrácené vědecké směry měli sloužit k ospravedlňování otroctví. Kraniologové a archeologové v 19. století zkoumali lebky lidí s odlišnou barvou pleti, aby zaznamenali rozdíly s takzvanou bílou populací. Tehdy došli k závěru, že běloši jsou chytřejší. Velmi podobně se také obhajovalo to, že ženy neměli svá práva. (Allen, Garland, 1984, s. 141-145)
Nicméně praktiky vycházející z eugeniky nalezneme i v dnešním zdravotnictví. Primárně, když hovoříme o interrupci těhotenství. Kdy podle Marka Petrů dochází k akceptaci přerušení těhotenství na základě prenatálních vývojových poruch. Prvky eugeniky najdeme ale i při umělém oplodnění. Tehdy si ženy vybírají dárce, jelikož hodnotící kritéria mohou být značně subjektivní může i zde lehce vzniknout bias proti menšinovým skupinám nebo lidem s určitým onemocněním. (In Vránek, 2018, s. 70)
Situaci ovlivňuje kultura v jaké jedinec vyrůstal, ale i kultura ze které má původ. Podle CDC Centres for Disease and Control Prevention uvádí, že v USA mají etnické menšiny vyšší pravděpodobnost, že onemocní nebo zemřou vlivem zdravotních onemocnění. Průměrná délka života hispánistů a afroameričanů bývá také výrazně nižší. Nedávná pandemie také zaútočila mnohem silněji právě na tyto menšiny. (CDC, 2021) Na toto nerovnoměrné rozložení má pravděpodobně i dopad algoritmu, který se v USA používá. Ten má totiž tendenci upřednostňovat pacienty světlejší barvy kůže. Toto není ojediněle probíraný problém, obecně některé algoritmy mají problém s rozpoznáváním nebo zařazováním menšin. (Obermeyer, Powers, Vogeli, Mullainthan, 2019)
Také uvádí, že kvůli rasismu chybí dostatek personálu. Kvůli tamějšímu vzdělávání mnoho lidí, kteří spadají do menšin nejdou studovat na poli zdravotnictví. To ale potřebuje mnoho pracovníků. (CDC, 2021) Nedostatečná diverzita ve zdravotnickém prostředí může stigmatizovat a dokonce odrazovat další potencionální pracovníky a výzkumníky.
Situace u nás vypadá poněkud přívětivěji co se týče počtu vydaných článků na toto téma. Zdravotní sestra z Romské komunity v rozhovoru pro Idnes tvrdila, že má dobrou zkušenost v ČR. Za to zmiňovala, že takové štěstí neměla na Slovensku a v Německu, kde byla v určité míře diskriminaci vystavena. (Endrštová, 2018) Nicméně k této konverzaci musíme připojit také fakt, že Čechy jsou známé pro své antiziganismis známý i v zahraničí. (Lazaridou, Fernando, 2022)
Každopádně toto téma nebylo u nás příliš zkoumané. Vietnamská menšina podle výzkumu v jedné diplomové práci vnímá pozitivně. Někteří tvrdí, že nevnímají žádný rozdíl mezi vietnamským a českým zdravotnictvím. (Dolák, 2008, s. 73) Takže by se v této oblasti nějaký výzkum hodil, jestli hledáte zajímavé téma ke školní práci. Tématem se nyní zabývají v Česku jen mezinárodní organizace jako například Lékaři bez hranic. 🙂
Setkali jste se s tímto tématem v našem české prostředí? Budeme rádi za vaše zkušenosti.
_________________________________________________________________________________________________________
Allen, Garland E. (1984). The Roots of Biological Determinism: review of The Mismeasure of Man by Stephen Jay Gould. Journal of the History of Biology. 17 (1). Dostupné z: doi:10.1007/bf00397505
Berg, S. (14.7.2023). AMA: Use of BMI alone is an imperfect clinical measure. AMA. Dostupné z: https://www.ama-assn.org/delivering-care/public-health/ama-use-bmi-alone-imperfect-clinical-measure
Dolák, F. (2008). Vietnamský pacient v českém zdravotnictví. Diplomová práce. JČU: Zdravotně sociální fakulta. Dostupné z: https://theses.cz/id/a3f1bt/404620 Vedoucí práce: prof. PhDr. Valérie Tóthová, Ph.D., R.N.
Endrštová, M. (24.8.2018). V Česku mám štěstí na lidi, říká romská sestra k rasismu ve zdravotnictví. Idnes. Dostupné z: https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/rozhovor-romska-zdravotni-sestra-eva-berkyova-nedostatek-sester-rasismus-romka.A180821_152047_domaci_nub
Lazaridou, F., Fernando, S. (4.4.2022). Deconstructing institutional racism and the social construction of whiteness: A strategy for professional competence training in culture and migration mental health. PubMed Central. Dostupné z: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC9026223/
Vránek, M. (2018) Biologický Determinismus a rasismus v myšlení H. S. Chamreblaina. Diplomová práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích: teologická fakulta. Dostupné z: https://theses.cz/id/qanslg/24738086 Vedoucí práce: PhDr. Roman Míčka, Th.D., Ph.D
Obermeyer, Z., Powers, B., Vogeli, Ch., Mullainathan, S. (2019). Dissecting racial bias in an algorithm used to manage the health of populations. Science. 366 (6464). Dostupné z: https://www.science.org/doi/10.1126/science.aax2342
