Všude kolem nás vidíme a slyšíme prakticky každý den nabídky na „výhodné půjčky“ s nízkým úrokem, odkladem splátek, prominutím splátek a další spoustou rádoby výhod a benefitů. Spotřebitel má pocit, že půjčkou vlastně jen získá, dokonce ušetří. Samozřejmě banka chce prodat a reklama je prostředek prodeje. A spotřebitel si v blažené nevědomosti kupí jeden úvěr za druhým a velmi často pak dospěje do fáze, kdy musí splátky půjček řešit dalšími půjčkami a dostává se do neřešitelné spirály dluhové pasti.
Samozřejmě půjčka není vždy špatný sluha a ještě horší pán. V určité situaci je půjčka vhodným a výhodným řešením. V dnešním článku pomineme půjčky na bydlení, kterým se říká hypotéky. To je specifický typ úvěru, bez kterého dnes prakticky neseženete vlastní bydlení. Ale i hypotéky mají svá úskalí. Nicméně to je téma na některý z dalších článků. Kdy je tedy půjčka vhodná a výhodná? Na řešení opravdu nenadálé situace, která vám výrazně zasáhne do života. Rozbije se vám auto, které potřebujete k dojíždění za prací, nákupy, vozit děti do školy apod.? A nejde to řešit jinak? Potom ano, půjčka je řešení, bez kterého by váš životní komfort nebyl zachován. Stejně tak, pokud se vám rozbije lednice, pračka a není dost financí na pořízení nové. I když tuto situaci bychom měli řešit „železnou rezervou“, tedy prakticky ihned likvidními penězi, které by si každý jedinec nebo domácnost měla udržovat cca ve výši 3-6 měsíčních platů/příjmů domácnosti. Jak tvořit rezervu je opět téma na jiný článek.
My se nyní zaměřme na to, že většina půjček je naprosto zbytných. Auto nám jezdí, ale chceme lepší, abychom udělali dojem na souseda. Funkční televizi, pračku či jakýkoliv další spotřebič vyměníme za modernější, i když fungují? Proč ne, pokud ovšem na to máme dost vlastních úspor. Řešíme-li však tyto nákupy půjčkou, můžeme se brzy dostat do oné dluhové spirály. Velmi často je to zpočátku naprosto bez problémů, půjčku si vezmeme, v klidu ji splácíme nebo již splatíme. Pak si ovšem vezmeme další na něco jiného, ideálně během splácení ještě další. A proč si nekoupit na splátky ten velký televizor, proč si nevybavit ložnici či kuchyň něčím lepším. Banka nám půjčí za „dobrý úrok“, máme před schválené úvěrové limity. Na každém rohu reklama na výhodnou půjčku s řadou benefitů. A než se nadějeme točíme měsíčně ve splátkách podstatnou část příjmů. Pokud k tomu nemáme žádné úsporu, koledujeme si o malér. Může dojít k výpadku příjmů, nemoci, ztrátě zaměstnání či se nám do rodiny narodí nový přírůstek a jeden rodič zůstane doma na rodičovské dovolené . což znamená pokles příjmů, a naopak nárůst výdajů o nového člena rodiny.
Toto jsou situace, které se běžně dějí a člověk se pak dostane pod tlak a začne působit negativní stres. Půjčky se musí splácet. Jinak nastupují upomínky, sankční úroky, a nakonec až to nejhorší, tedy exekuce a člověk se ocitá v registru dlužníků na dlouhé roky.
Dlouhodobý negativní stres ze strachu ohledně nesplácení půjček pak vede k sekundárním problémům. Hádky v rodině, rozpady vztahů, řešení problémů alkoholem či jinou návykovou látkou. To vše nám společně problém ještě více prohlubuje. Přestáváme se radovat ze života, myslíme jen na to, jak dluhy splatit a každý měsíc vidíme, kolik z našich výdělků „odejde do bank“ ve formě splátek. Částka dluhu se přitom zdá býti téměř stejnou. Dostaneme se do dluhové spirály, která nás víc a víc negativně ovlivňuje, bere radost ze života. Strach a úzkosti z nejistoty dál mohou vyústit i v rozvoj deprese.
Člověk, který se ocitne v dluhové spirále se ocitá stále pod větším stresem a psychickým tlakem. Aby mohl splácet rostoucí půjčky, musí velmi často řešit pracovní situaci, a to jak přesčasovou prací, tak třeba si najít druhou práci, brigádu. Tím ubývá jak fyzická, tak psychická energie. Navíc je pod tlakem rizika ztráty práce, či snížení příjmu, například při dlouhodobé nemoci, snížení nenárokových odměn v zaměstnání apod. Člověk pod tímto dlouhodobým stresem klade i vyšší nároky na své okolí, zejména na rodinu. Hádky ohledně výdajů, úspor, dovolených, nákupech dárků a další. To vše se negativně promítá do rodinných vazeb či partnerských vztahů. Zvýšené emoce mohou vést k hádkám, což může vyústit i v rozpad vztahu či rozvod. Z toho plynou další finanční důsledky, vyšší výdaje při vypořádání majetku, či pokles příjmů při odchodu partnera. Tím se opět dluhová spirála více prohloubí a psychický tlak roste.
Velmi často také předlužený člověk dlouhou dobu popírá, že má problém, snaží se ho bagatelizovat a vytěsnit tento stresový faktor.
Bohužel se často stává, že i když jedinec svůj problém vyřeší, brzy mu otrne a spadne do něj znovu. Příkladem budiž jeden klient, kterému jsem svého času v bance konsolidoval (konsolidace = sloučení půjček) několik úvěrů, kontokorentů, kreditních karet. Snížili jsme splátky doslova za pět dvanáct, protože samozřejmě už z jeho ne moc vysokého příjmu začínal mít problém se splácením. Klient s díky a nadšením odcházel. Za několik měsíců jsem ho náhodně měl opět a co přišel řešit? Půjčku 30 tisíc Kč na dovolenou s přítelkyní. Samozřejmě, že původní půjčku neměl ještě splacenou, ale už opadl stres a strach a začal se opět zadlužovat.
Nebo žena, která došla rovněž s prosbou o konsolidaci (částka téměř 300 tisíc). S příjmem už nevyšla, ale za to různých kreditek byla spousta – a za jaký úrok! A lekla se, když musela do úvěru zapojit i příjmy manžela, který neměl ani tušení, že se něco takového děje.
A takových případů je spousta. Hodně často se špatným koncem a když ne se špatným koncem, tak zaplatíte zbytečně spoustu peněz navíc na úrocích. Za věci a služby, které jste si mohli třeba o rok, o dva, ale někdy jen o pár měsíců odložit.
Základem je tvořit rezervu, úspory, přebytečné finance investovat a do půjček a úvěrů se pouštíme pouze tehdy, když nám mohou něco přinést (možnost krátkodobé výhodné koupě, investice apod., kterou rychle splatíme – ale to je spíše pro finančně zdatnější investory a jedince), nebo jak jsme uváděli pro případ, že opravdu půjčkou řešíme situaci, která nemá odkladu a značně nás omezuje v běžném fungování. Vše ostatní jsou zbytné výdaje, které dokážeme vyřešit i jinak než půjčkou. Samozřejmě jsme se bavili o půjčkách u seriózních bankovních institucí. Různé nebankovní rychlo půjčky bez zajištění, bez dokládání příjmů apod. – na ty zapomeňme opravdu hodně rychle.
(Autor je vystudovaný makroekonom, pracoval několik let v bankovnictví a finančním managementem rodinných rozpočtů se dlouhodobě zabývá)
