EMDR terapie

a její využití

Traumatické události mohou zasáhnout a ovlivnit každého jedince jiným způsobem. Individuální aspekt se také týká toho, jak se s těmito událostmi jedinec snaží vyrovnat. V mnoha případech se mohou vyvinout různé duševní poruchy, jako je například posttraumatická stresová porucha. Mezi důležité aspekty léčby či snahy vyrovnat se s traumatickými zážitky patří i psychoterapie. V posledních letech se setkáváme s novou formou terapie, která slouží převážně těmto účelům – EMDR. Pojďme se tedy společně podívat na její využití.


EMDR je zkratkou pro Eye Desensitization and Reprocessing a můžeme ji chápat jako desenzibilizační terapii, která využívá (nejen) pohyby očí. EMDR je terapeutický přístup, který předpokládá, že zdrojem různých duševních poruch jsou nezpracované traumatické zážitky uložené v naší paměti (Oren & Solomon, 2012). Autorkou tohoto přístupu je Francine Shapiro. Metoda EMDR je postavena na základě modelu adaptivního zpracování informací, který předpokládá, že naše CNS je jakýsi systém, který zachytává veškeré informace z okolí, přičemž tyto informace po zachycení zhodnotí a zpracuje. Na konci tohoto procesu jsou informace nebo zkušenosti začleněny do již existující sítě informací. Problém nastává, když nastane traumatická situace, která náš systém přetíží a důsledkem je dysfunkční uložení zkušenosti či informace v CNS. EMDR však má potenciál systém připravit na zpracování tohoto zatěžujícího zážitku a přeměnit ho na nezatěžující vzpomínku (Shapiro, 2001 in Vojtová, 2017). Hlavní součástí EMDR terapie je určitá forma bilaterální stimulace – nejčastěji pohyby očí následující určitý předmět z jedné strany na druhou, ale například i poslech určitých tónin střídavě v pravém a levém uchu (Jeffries & Davis, 2012; Vojtová, 2017). Během této stimulace se pacient snaží vybavit si traumatický zážitek. Spojením tohoto vybavování a bilaterální stimulace vzniká situace, kdy je emoční náboj vzpomínky v podstatě “vyplaven“ a neutralizován. V konečné etapě léčby je pacient schopen nahlížet na traumatický zážitek z nového úhlu pohledu, který je zbaven negativního emočního náboje a s ním spojených somatických potíží (Oren & Solomon, 2012).
V jakých případech je tedy vhodné EMDR terapii aplikovat? Z principu této metody můžeme vyvodit, že její aplikace bude zásadní především při léčbě posttraumatické stresové poruchy
(PTSD). Výzkumy zaměřené na EMDR a léčbu PTSD většinou efektivitu této metody potvrzují (Marcus et al, 1997; Seidler & Wagner, 2006; Rodenburg et al, 2009). Potenciál této metody je však mnohem větší, jelikož její využití nalezneme i v léčbě mnoha jiných psychických poruch. Hase et al (2008) se zaměřili na využití EMDR terapie při léčbě alkoholové závislosti, kdy se u pacientů mohou vyskytovat vzpomínky na příjemné účinky látky, což v důsledku vede k užití drogy (tedy i k relapsu). Studie ukázala, že po dokončení léčby, jejíž součástí byla i EMDR terapie došlo ke snížení bažení po látce. Podobné výsledky přetrvávaly i měsíc po ukončení léčby (Hase et al, 2008). EMDR by mohla být prospěšná i pro ženy, které si prošly těžkým a traumatickým porodem. Po intervenci může dojít k redukci symptomů traumatu, jako je například deprese nebo úzkost a zároveň by tak mohla intervence přispět k redukci různých negativních aspektů, které vznikají v důsledku těžkého porodu – strach z porodu, problémy s kojením nebo narušený bonding mezi matkou a dítětem (Wetherell, 2022; Hendrix et al, 2021). Yaşar et al (2019) využili kombinaci EMDR terapie a kognitivně behaviorální terapie k léčbě restriktivní poruchy příjmu potravy, která byla spojena se strachem ze smrti udušením. I tato intervence přinesla pozitivní výsledky. Dále může být EMDR využita při léčbě chronické bolesti nebo úzkostných poruch včetně některých fobií (Grant & Threlfo, 2002; Faretta & Dal Farra, 2019).

Můžeme tedy vidět, že oblasti, ve kterých může EMDR nalézt své místo, vytváří široké spektrum. Výzkumy a studie zaměřující se na mechanismy této metody jsou však stále potřeba. Osobně si myslím, že šíření povědomí o této formě terapie je potřeba, jelikož mezi běžnou populací není z mé zkušenosti moc známá. Její vesměs pozitivní výsledky by mohly přesvědčit určité skupiny lidí nejen k podstoupení léčby, ale i k hlubšímu vzdělávání sebe a ostatních. Máte s EMDR nějakou zkušenost Vy?Budeme moc rádi, když se o ní podělíte s námi v komentářích.

Zdroje:
Faretta, E., & Dal Farra, M. (2019). Efficacy of EMDR therapy for anxiety disorders. Journal of EMDR Practice and Research, 13(4), 325-332. http://dx.doi.org/10.1891/1933-3196.13.4.325

Grant, M., & Threlfo, C. (2002). EMDR in the treatment of chronic pain. Journal of clinical psychology, 58(12), 1505-1520. DOI: 10.1002/jclp.10101

Hase, M., Schallmayer, S., & Sack, M. (2008). EMDR reprocessing of the addiction memory: Pretreatment, posttreatment, and 1-month follow-up. Journal of EMDR Practice and Research, 2(3), 170-179. DOI: 10.1891/1933-3196.2.3.170

Hendrix, Y. M., van Dongen, K. S., de Jongh, A., & van Pampus, M. G. (2021). Postpartum Early EMDR therapy Intervention (PERCEIVE) study for women after a traumatic birth experience: study protocol for a randomized controlled trial. Trials, 22, 1-11. https://doi.org/10.1186/s13063-021-05545-6

Jeffries, F. W., & Davis, P. (2013). What is the role of eye movements in eye movement desensitization and reprocessing (EMDR) for post-traumatic stress disorder (PTSD)? A review. Behavioural and cognitive psychotherapy, 41(3), 290-300. DOI:10.1017/S1352465812000793

Marcus, S. V., Marquis, P., & Sakai, C. (1997). Controlled study of treatment of PTSD using EMDR in an HMO setting. Psychotherapy: Theory, Research, Practice, Training, 34(3), 307.

Oren, E. M. D. R., & Solomon, R. (2012). EMDR therapy: An overview of its development and mechanisms of action. European Review of Applied Psychology, 62(4), 197-203. http://dx.doi.org/10.1016/j.erap.2012.08.005

Rodenburg, R., Benjamin, A., de Roos, C., Meijer, A. M., & Stams, G. J. (2009). Efficacy of EMDR in children: A meta-analysis. Clinical psychology review, 29(7), 599-606. https://doi.org/10.1016/j.cpr.2009.06.008

Seidler, G. H., & Wagner, F. E. (2006). Comparing the efficacy of EMDR and trauma-focused cognitive-behavioral therapy in the treatment of PTSD: a meta-analytic study. Psychological medicine, 36(11), 1515-1522. DOI:10.1017/S0033291706007963

Vojtová, H. (2017). EMDR v psychoterapii traumy. Stretnutie neurovied a psychoterapie. Psychoterapie: praxe-inspirace-konfrontace, 11(2), 109-119. https://www.ceeol.com/search/article-detail?id=825578

Wetherell, S. (2022). Investigating the impact of eye movement desensitization and reprocessing (EMDR) in reducing birth trauma symptoms. APP 9(2), 67-75. DOI: 10.29052/2412-3188.v9.i2.2022.67-75

Yaşar, A. B., Abamor, A. E., Usta, F. D., Taycan, S. E., & Kaya, B. (2019). Two cases with avoidant/restrictive food intake disorder (ARFID): Effectiveness of EMDR and CBT combination on eating disorders (ED). Klinik Psikiyatri Dergisi, 22(4), 493-500. DOI: 10.5505/kpd.2019.04127

Reader Rating1 Vote
100

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


Notice: Undefined offset: 1 in /home/html/introspekt.cz/public_html/www/wp-content/themes/zeen/inc/core/theme-helpers.php on line 2535

Notice: ob_end_flush(): failed to send buffer of zlib output compression (1) in /home/html/introspekt.cz/public_html/www/wp-includes/functions.php on line 4757

Notice: ob_end_flush(): failed to send buffer of zlib output compression (1) in /home/html/introspekt.cz/public_html/www/wp-includes/functions.php on line 4757

Notice: ob_end_flush(): failed to send buffer of zlib output compression (1) in /home/html/introspekt.cz/public_html/www/wp-content/plugins/really-simple-ssl/class-mixed-content-fixer.php on line 110