Posledních 40 let se sleduje vliv malignantních tumorů a jejich vlivu na kvalitu života pacientů. Nádorové onemocnění přínáší s sebou kromě dalších vlivů i velkou psychickou zátěž. Pacienti po získání této náročné diagnózy mohou ztratit chuť k dosahování svých životních cílů. Ve výsledku tak ve špatných psychických stavech u sebe mohou zaznamenávat suicidální tendence (Wang, Lin, Liu, 2024). Tyto psychické obtíže se dále v určitých případech přenáší do fyzických problémů, jenž pochází právě z psychologických obtíží klienta (Křivohlavý, 2002).
Obtíže v oblasti psychosomatiky se stávají rizikem již při stanovování onkologické diagnózy. To se stává hlevně v případě, kdy dochází k velkému škou, úzkosti nebo případnému strchu ze smrti (Andrykowski, Donovan, Largonga, Jacobsen, 2010). Pacienti s rakovinou ívají nejčastějí psychickou zátěž způsobenou jedním z těchto psychických stavů: úzkost, afektivní porucha, post-traumatická stresová porucha, demoralizace nebo poruchy přizpůsobivosti (Wang, Lin, Liu, 2024). Vzhledem k několika společným prvkům s psychosomatickými poruchami a konverzní hysterií Meares konstatoval, některé psychologické mechanismy mohou podněcovat rozvoj. Samotného onkologického onemocnění. Někteří pacienti totiž vykazují známky regrese v průběhu léčby (Meares, 1981). Během náročné léčby se tak mohou vyskytovat bolesti, nevolnosti či únava, která nemá přímou spojitost s vedlejšími příznaky. Nejčastěji se vyskytuje právě únava (Mehnert, Hartung, Friedrich, Vehling, Brähler, Härter, Keller, Schulz, Wegscheider, Weis, Koch, Faller, 2018). Pro některou prožívanou bolest nemusí existovat u onkologických pacientů zjevná fyzická příčina. Celková slabost bývá slabost se spojuje s depresivními stavy (Andrykowski, Donovan, Largonga, Jacobsen, 2010).
Skutečnost žití s onkologickým onemocněním, psychickým tlakem a dalšími fyzickými obtížemi nám zároveň zvyšuje pravděpodobnost, že pacient vyhledá aleternativní léčbu. Tato pravděpodobnost je nadále umocněna, pokud se klient ocitne v paliativní péči. Během výzkumu studující tento fenomén vyšlo najevo, že v Iránu do značné míry pomáhají spirituální praktiky. Psychosomatické potíže při různých intervencích pohybovala pouze na 2,7% u lehkých obtížích a 0,9% středních obtížích. Nejčastěji volené intervence byli motlidby, medicínské rostliny, masáže, doplňky stravy, mokrá a suchá cupping terapie, relaxace a meditace. Nejméně často byl využívaná akupunktura. Mezi nejčastější důvod pro využívání alternativních přístupů byla snaha o zmírnění psychických problémů, nejčastěji byl jako důvod udáván stres nebo úzkost (Dehghan, Hoseini, Zakeri, 2022).
____________________________________________________________________________________________________________
Andrykowski, M. A., Donovan, K. A. , Largonga, Ch. , Jacobsen, P. B. (2010) Prevalence, predictors, and characteristics of off-treatment fatigue in breast cancer survivors. Cancer. 116(24). Doi: 10.1002/cncr.25294
Dehghan, M., Hoseini, F. S., & Zakeri, M. A. (2022) Psychosomatic Symptoms in Terminally Ill Cancer Patients and Its Relation With Using Complementary and Alternative Medicines: A Cross-Sectional Study in Southeast Iran. Frontiers in Psychiatry. 13,871917. Doi: 10.3389/fpsyt.2022.871917
Křivohlavý, J. (2002) Psychologie nemoci. Grada Publishing.
Meares, A. (1981) Cancer, Psychosomatic Illness, and Hysteria. The Lancet. 318(8254). Doi: https://doi.org/10.1016/S0140-6736(81)91228-9
Mehnert, A., Hartung, T. J., Friedrich, M., Vehling, S., Brähler, E., Härter, M., Keller, M., Schulz, H., Wegscheider, K., Weis, J., Koch, U., Faller, H. (2018) One in two cancer patients is significantly distressed: Prevalence and indicators of distress. Psychooncology. 27(1). Doi: 10.1002/pon.4464
Wang, H-Q., Lin, H., & Liu, B. (2024) Research progress on the psychological burden and intervention measures in cancer patients. Frontiers in Psychiatry. 5. Doi: https://doi.org/10.3389/fpsyt.2024.1408762
