Na svém počátku byla psychologie orientovaná na popis fungování ,,běžného, provozního“ stavu
lidské mysli a chování. Vývojem času a psychologie jako vědy se její smysl přenesl na zkoumání
abnormalit. Výzkumníci tedy nejprve usilovali o vytvoření obrazu ,,normy“, a poté zachycení
patologických jevů, které ze společenské normy vybočují. Americký psycholog Martin Seligman
koncem 20. století naboural dosavadní koncept pojetí psychologie a odstartoval tím revoluci ve formě
Pozitivní psychologie.
Jako první vyslovil myšlenku, že by se psychologie měla zaměřit na to, aby učinila lidstvo
šťastnějším a naplněnějším. Jak prohlásil v jedné ze svých přelomových knih Opravdové
štěstí:,,Hlavním poznatkem pozitivní psychologie je to, že skutečné duševní zdraví neznamená jen
nepřítomnost duševní choroby.“ (Seligman, 2003, s. 8). Vybočil z dosavadního paradigmatu
zaměřeného na kontrast normy a abnormality. Svůj život zasvětil výzkumům a definici štěstí, aby své
poznatky mohl šířit dále a zkvalitnit život lidí. Pojďme se podívat na to, jaká je podoba štěstí podle
Martina Seligmana.
Rozpor teorie opravdového štěstí a duševní pohody
Na počátku své cesty narazil Martin Seligman hned na první překážku- definici štěstí. Když
hovoříme o štěstí, jistě má každý z nás určitou představu o tom, co se pod ním skrývá- ať už jasnější
nebo mlhavější. Zkuste se zaměřit na to, co štěstí znamená pro vás. Jaké emoce, zážitky, situace,
životní aspekty se vám jako první vynoří v mysli. Vaše představa zcela jistě nebude identicky totožná
s obrazem štěstí zbytku populace. Každý člověk štěstí vnímá jinak; podle populárně rozšířené
představy by ale mělo mít štěstí tři určující sjednotitele: dobrou náladu, zaujetí a smysluplnost.
,,Když necháme štěstí posuzovat na základě nálady, odešleme tak automaticky padesát procent
světové populace, pro kterou platí takzvaná nízká pozitivní efektivita, do pekla nešťastnosti.“
(Seligman, 2014, s. 15). Určité procento lidí získalo do vínku menší disponovanost prožívat dobrou
náladu, nebo emoce obecně- tito lidé však mohou mít v životě větší zaujetí a smysluplnost než lidé na
druhé straně spektra. Z tohoto důvodu nemůže dobrá nálada přímo podmiňovat štěstí.
A tak se Martin Seligman oprostil od snahy definovat štěstí jako nejvyšší ukazatel spokojeného
života, a přeorientoval se na udržitelnější termín, duševní pohodu.
Zároveň v rámci jeho nové teorie vznikl nový termín, tzv. míra optimálního prospívání (anglicky
flourishing). Ústřední snahou pozitivní psychologie je zvýšit míru prospívání, a tím směřovat k duševní
pohodě.
Jádro duševní pohody: PERMA
V momentu, kdy Martin Seligman narazil na úskalí definice štěstí a životní spokojenosti, bylo
nutné vytyčit nové pilíře, které by podpíraly onu vytouženou představu duševní pohody. Autor vybral
každý prvek s notnou pečlivostí a rozmyslem, aby byl zachován potenciál každého člověka k dosažení
prospívání. Nikomu nemůže být upřen přístup k lepší kvalitě života. Každá část sama o sobě přispívá
ke zlepšení duševní pohody, je nezávislá na ostatních prvcích a mnoho lidí o tyto věci usiluje kvůli nim
samotným (tvoří hodnotu samy o sobě).
Čím více prvků a v čím větší míře ve svém životě máme, tím větší je pravděpodobnost, že
dosáhneme vysoké kvality duševní pohody. Zároveň nám absence určitých prvků nebo jejich nízká
míra nezavírá přístup k naplněnému a spokojenému životu. Žádný z těchto prvků samotný duševní
pohodu nedefinuje, ale každý k ní přispívá (Seligman, 2014, s. 16).
PERMA:
Pozitivní emoce (Positive Emotion)
Zaujetí činností (Engagement)
Pozitivní vztahy (Positive Relations)
Smysluplnost (Meaning)
Úspěšný výkon (Accomplishment)
PERMA pod drobnohledem
Popíšeme si jednotlivé části duševní pohody blíže a podíváme se na to, co se pod nimi vlastně
skrývá (Seligman, 2014, s. 17 – 20).
Pozitivní emoce (Positive Emotion) – v dřívější teorii autora opravdového štěstí, která však
prošla kritickou úpravou a revizí. Dnes jsou příjemné životní prožitky vnímaní jako jednou ze součástí
spokojenosti, ale její nutnou podmínkou.
Zaujetí činností (Engagement) – stav naprostého odevzdání se naplňující činnosti, být ztracen
v zábavném nebo obohacujícím procesu. Ideálem je dosažení stavu flow, kdy ve zkratce dochází
k absolutnímu pohlcení danou činností (Csikszentmihalyi, 2015, s. 62).
Pozitivní vztahy (Positive Relations) – kvalitní vztahy hrají v životě každého z nás (ať ve větší
nebo menší míře) nezastupitelnou významnou roli. Tento bod by vystačil svým rozpětím na
samostatný článek, nyní to vezmeme ve stručnosti. Pozitivní sociální vztahy nám poskytují podporu
při náročných životních situacích, záchrannou síť. Jsou prostředkem sdílení života, našich radostí,
těžkostí, zážitků, koníčků. Evolucí jsme naprogramováni k prosociálnímu naladění, proto jsou pro nás
uspokojivé mezilidské vztahy důležitou součástí života.
Smysluplnost (Meaning) – oddanost něčemu, co člověka samotného přesahuje. Otázka
smyslu je pro každého velmi subjektivní, každý vnímá hodnotu v něčem jiném. Smysluplnost není
propojena s pozitivními emocemi nebo zaujetím; můžeme cítit smysl i v situacích, které jsou pro nás
náročné a nepříjemné, ale beztak v nich setrváme.
Úspěšný výkon (Accomplishment) – snaha o úspěšný výkon může být podmíněna různými
důvody; od touhy po výhru, zdokonalení, útěk před něčím, usilování o pozitivní emoce (tady lehce
dotýkáme prvního prvku PERMY), především ale snaha o úspěšný výkon může existovat jako entita
sama o sobě, a to bylo pro její zařazení do PERMy určující. Usilujeme o úspěch pro úspěch samotný- a
tento typ nás činí více naplněnými.
Několik receptů na přispění k duševní podobě
Závěrem si popíšeme několik technik Martina Seligmana, u kterých byl po empirickém zkoumání
prokázán pozitivní vliv na zlepšení duševní pohody (Seligman, 2014, s. 21, s. 28, s. 30).
1. Cvičení v laskavosti
Prokázání laskavosti přináší zvýšení životní spokojenosti zatím nejvýznamnější mírou z ostatních
testovaných metod. Pokud budete prokazovat nezištné projevy laskavosti druhým lidem (známým i
neznámým), zaznamenáte pozitivní vliv na vaši náladu. Vymyslete hned zítra nějaký dobrý skutek a
pusťte se do toho!
2. Návštěva s vyjádřením vděčnosti
Jistě ve vašem životě existuje člověk, který pro vás někdy něco hezkého udělal a prokázal vám tím
laskavost. Přesně tohoto člověka byste měli navštívit (je podstatné zastavit se osobně). Předtím si ale
udělejte malé cvičení a napište této osobě dopis, ve kterém popíšete, jak daný člověk změnil váš
život, co konkrétního vám pomohlo a jakým způsobem. Napište také, jak se vám díky tomu nyní žije.
Dopis nemusí být nijak obsáhlý, ale měl by pojmout podstatu toho, co pro vás daná osoba udělala.
Nemusíme se obávat být expresivní. Jakmile bude dopis hotový, domluvíme si s člověkem schůzku,
ale účel nebudeme prozrazovat – cvičení je efektivnější, když je pro druhého překvapením. Až se
setkáte, přečtěte celý dopis (požádejte druhou osobu, aby vás nechala bez přerušení přečíst celý
text). Po skončení si promluvte o svých emocích a obsahu dopisu.
3. Cvičení ,,Tři dobré věci“ nebo ,,Co se dnes podařilo“
Máme tendenci zaobírat se situacemi, které se nám v životě nepodařily. Proto je důležité více energie
věnovat zážitkům, které byly pozitivní. Naplánujte si večer konkrétní čas, kdy si zapíšete 3 věci, které
se vám povedly a z jakého důvodu. Mohou to být i naprosté drobnosti, musíme ale dodržet počet
minimálně tří věcí. Úspěchem může být například i to, že jsem dorazil do práce/školy. A proč?
Překonal jsem ranní nechuť a touhu znovu se zachumlat do pohodlných peřin a vyrazil na cestu, má
vůle byla silnější.
Máte nějaký vlastní návod na zvýšení štěstí a spokojenosti? Podělte se s námi v komentářích 🙂
Zdroje:
Seligman, M. (2003). Opravdové štěstí. Ikar. ISBN: 80-249-0293-1.
Seligman, M. (2014). Vzkvétání. Jan Melvil. ISBN: 978-80-87270-95-0.
Csikszentmihalyi, M. (2015). Flow. Portál. ISBN: 978-80-262-0918-8.
