Fototerapie není možná tak známým terapeutickým nástrojem, nicméně k léčebným účelům se využívá a můžete se s ní setkat.  V psychologické sféře se s terapií pomocí světla můžeme setkávat, čím dál častěji. S tímto typem péče se nejčastěji setkáte u depresí, sezóních afektivních poruch nebo třeba poruch spánku. Terapie probíhá díky možnostem nastavení určitých světelných podmínek. Kromě psychologie se touto technikou můžeme setkat i u poruch fyzických.

Terapie světlem se na sezóně afektivní poruchy používá přes 30.let. Nicméně o blahodárných účincích světla na psyché věděli a užívali už Řekové pře 2000 lety. Dokonce se letargickým pacientům doporučoval pobyt na slunci.(Praško,Doubek, Látalová, Grambal, Kamarádová, Ticháčková, 2011)  Přesto ale stále nemáme dostatek studií s podobnou metologií, které by se zabývali prospěšností světla blíže. Obecně můžeme být fototerapie považována za efektivní metody, ale nedokážeme zatím určit přesnější informace. (Pjrek, Friedrich, Cambioli, Dold, Jäger, Komorowski, Lanzenberger, Kasper, Winkler, 2020)

Fototerapie funguje pomocí expozice určitého typu světla, ty mívají vysoký podíl bílého a modrého světla, což ovlivňuje chemické látky v mozku (serotonin, melatonin). Výzkum se na tuto sféru začal více koncentrovat po zjištění, že noční hladiny melatoninu mohou být potlačeny působením jasného světla.

Tento druh terapie je ideální pojit s klasickou terapií. Kombinace s kognitivně behaviorální terapií se považuje za poměrně účinnou. (Praško,Doubek, Látalová, Grambal, Kamarádová, Ticháčková, 2011) Někdy se využívá ale i psychodynamického přístupu nebo psychoanalytiky. Světlo se využívá minimálně v intenzitě 2500 lux na vzdálenost zhruba 90 cm. Sezení by mělo probíhat ideálně 2x denně po dobu 2,5 hodiny. Klasické psychoterapie se využívá 1-2x týdně. (Schultz-Ross, 1994)

Výzkumníci se zabývají využitím světla i u méně tradičních typů onemocnění, kde se pozitivní výsledky z ozáření světlem nejsou na první pohled patrné. Například se mluví o potencionálním účinku na ADHD, Bulimii nervosu, poruchy chování nebo spánku ve stáří, jet lag, farmakokonzistentní bipolární deprese nebo premenstruální dyforické poruchy. (Praško,Doubek, Látalová, Grambal, Kamarádová, Ticháčková, 2011)


Schultz-Ross, R. A. (1994) Phototherapy in the Context of Psychotherapy. America Psychiatric Press. 3(1) https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3330358/pdf/58.pdf

Pjrek, E., Friedrich, M. E., Cambioli, L., Dold, M., Jäger, F., Komorowski, A., Lanzenberger, R., Kasper, S., Winkler, D. (2020). The efficacy of light therapy in the treatment of seasonal affective disorder: A meta-analysis of randomized controlled trials. Psychotherapy and Psychosomatics, 89(1). DOI: 10.1159/000502891

Praško, J. ,Doubek, P., Látalová, K., Grambal, A., Kamarádová, A., Ticháčková, A. (2011) Fototerapie – léčba jasným světlem. Medicína pro praxi, 8(11). https://www.medicinapropraxi.cz/pdfs/med/2011/11/08.pdf

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


Notice: Undefined offset: 1 in /home/html/introspekt.cz/public_html/www/wp-content/themes/zeen/inc/core/theme-helpers.php on line 2535
Previous
Fentanyl