Víte, že se nám v populaci zvedá v průběhu let IQ? Zlepšujeme se v inteligenčních testech zhruba o 3 body za desetiletí. Co se za tímto fenoménem skrývá (Bratsberg, Rogesberg, 2018)? Můžeme ho pozorovat v různých inteligenčních testech napříč historií. V roce 1900 se průměrné IQ pohybovalo okolo 70 bodů na dnešní standart, což považujeme za nízkou inteligenci. Škála se ale posouvá, průměrné IQ je stále 100. Takže výsledek 100 by například před deseti lety odpovídal 110 bodům (Adámek, 2014). Tento fenomén můžeme pozorovat od 20.století, ale přesná příčina není stále známá (Bratsberg, Rogesberg, 2018). Pojďme se společně na tento fenomén podívat.
Tohoto efektu si povšiml James R. Flynn, když se snažil vyvrátit myšlenku, že Afroameričané mají nižší IQ kvůli genetice. Věřil totiž v to, že enviromentální faktory inteligenci ovlivňují více. Těmto výzkumům se věnoval dlouhodobě. (Traynor, 2014) Dokonce předpověděl, že průměrný Afroameričan dosáhne stejných inteligenčních hodnot jako bílý Američan z 50. let kolem roku 2000. Tato predikce byla dokonce v některých oblastech předčena, Afroameričané podle něj ale v této době stále zaostávali v oblasti slovní zásoby (Flynn, 2006).
Dále se věnoval rozdílům mezi muži a ženami. Byl zastáncem názoru, že pohlaví jsi jsou inteligenčně vyrovnána. V roce 2012 bylo prvně u žen naměřeno vyšší IQ než u mužů. Tento fenomén připisoval, té skutečnosti, že ženy mají v dnešní době více prostoru k dosahování vyššího vzdělávání a náročnějších pracovních pozic (Shea, 2012).
Zlepšené výsledky pozorujeme nejvíce v abstraktním myšlení, zejména v Ravenových progresivních maticích (Trahan, Stuebing, Hiscock, Fletcher, 2014). V dnešní době přemýšlíme vědečtěji a jsme schopni lépe sestavovat hypotézy a vyvozovat. Starší generace totiž nebyly schopné tak efektivně rozhodnout o věcech, se kterými neměli zkušenost nebo o nich dříve neslyšeli. Zároveň ale byly méně ovlivňovány optickými klamy (například u Ebbinghausova efektu docházelo ke správnému určení, že obě středové tečky jsou stejně velké) nebo bylo dříve více vynálezů na počet obyvatel (Flynn, 2006).
Lepších výsledků dosahujeme díky zlepšeným podmínkám v různých oblastech našich životů. Mezi často udávané faktory patří například zlepšení dostupnosti vyvážené stravy, vyšší porodní váha a vyšší vzrůst. Také získáváme ze stravy látky zlepšující náš kognitivní vývoj, které dříve nebyly v dostatečném množství dostupné (Havlík, Bezdíček, 2018). Dále došlo k zlepšení, díky tomu, že příjmáme více druhů médií a máme více prostoru na vzdělávání. Naše populace se mimojiné lépe seznámila s testy inteligence, tudíž dosahují lepších výsledků i vlivem různých vyplňovacích strategií. Obecně trávíme více života ve škole ve srovnání s předchozími generacemi. Studium vysokých škol se stalo běžnější záležitostí. Dále má vliv to, že dokážeme předejít a efektivněji léčit onemocnění vedoucí k úpadku kognitivních schopností jako například u malárie (Venkataramani, 2010). Už také není obvyklý incest, což zlepšuje náš genom (Mackintosh, 2011).
Od 90.let minulého století zaznamenáváme v západním světě reverzní nebo-li Anti-Flynnův efekt, ten tkví v tom, že postupně zaznamenáváme úpadek nebo ustrnutí ve výsledcích těchto testů. Tuto změnu vidíme u zemí jako Norsko, Turecko nebo třeba USA. Podle Flynna za to může přesycení médii a nedostatečný zájem o četbu i vzdělávání v populaci (Bratsberg, Rogeberg, 2018).
Adámek, M. (2014) Neuropedagogika. Univerzita Pardubice. https://adoc.pub/univerzita-pardubice-fakulta-filozoficka-neuropedagogika-ing.html
Bratsberg, B., Rogesberg, O. (2018) Flynn effect and its reversal are both environmentally caused. PNAS. 115 (26) https://doi.org/10.1073/pnas.1718793115
Flynn, J. (2006) The Black-White IQ Gap: Charles Murray VS James Flynn. Youtube. https://www.youtube.com/watch?v=7dXsHTtI7qs
Havlík, F. Bezdíček, O. (2018) Flynnův efekt v české verzi Wechslerovy inteligenční š́kály pro dospělé, třetí revize. Čes a slov Psychiat . 114(5) https://www.pvsps.cz/data/2020/07/19/10/havlik_bezdicek_2018_flynnuv_efekt.pdf
Mackintosh, N.J. (2011). IQ and Human Intelligence. Oxford: Oxford University Press
Shea, Ch. (2012) IQ Wars Continue With Battles Over New Puzzles. The Chronicle of Higher Education. https://www.chronicle.com/article/iq-wars-continue-with-battles-over-new-puzzles/
Traynor, L. (2014) The future of intelligence: an interview with James R. Flynn. Skeptic. 19(1). https://go.gale.com/ps/i.do?p=AONE&sw=w&issn=10639330&v=2.1&it=r&id=GALE%7CA362606314&sid=googleScholar&linkaccess=abs&userGroupName=anon%7E7b44844b&aty=open-web-entry
Venkataramani, A. (2010). Early Life Exposure to Malaria and Cognition and Skills in Adulthood: Evidence from Mexico. https://papers.ssrn.com/sol3/papers.cfm?abstract_id=1679164
