Intencionalita v sociálním kontextu

Jak již název vypovídá, na našem myšlenkovém světě a celkovém úmyslu záleží. Intencionalita spočívá v určitém záměru, jenž se posléze při interpretaci mění v kontext. Vybíráme si různé způsoby, kterými o svém záměru dáváme vědět. Často se s tímto pojmem setkáváme ve filozofii myšlení a jazyka. (Pierre, 2003) 

Sociologická encyklopedie intencionalitu popisuje jako: ,,charakteristický rys vědomí” nebo jako například vztah mezi slyšením a slyšeným. S tímto pojmem se zároveň také setkáváme ve fenomenologii nebo ve vrcholové scholastice. Ve scholastickém pojetí nabyl významu jako něco, co utváří intelekt z poznávaných pramenů. (Moural) 

Samotný název intencionalita vychází z latinského slova tendere, což znamená v podstatě starat se. Intencionalita spočívá hlavně v tom, že je myšlenkově přesná ve vztahu k určitému podmětu. Ve středověku se začal používat latinský název intentio, ten by v dnešní době šel přeložit jako koncept. (Pierre, 2003) 

Lidské záměry prostupují celým našim sociálním životem. (Malle, Moses, Baldwin, Bruner, 2001)  Společným propojením myslí dokonce dokážeme vyvinout společnou pozornost a následně akci. (Schweikard & Schmid, 2013) Existence kolektivní intencionality se v posledních letech začíná diskutovat pod popudem vzniklé literatury. Tyto publikace si většinou dávají za cíl popsat a teoreticky podložit koncept společných záměrů. (Gallotti & Huebner, 2017) 

Někdy bývá dokonce toto téma považováno za základ sociální kognice. Samotný koncept vnímáme jako hlavní díl skládačky naší mysli. Dostáváme se zde totiž k základům našich přesvědčení nebo interpretací našeho prožívání. Díky určení záměru dokážeme do určité míry předpovídat akce jedince. (Malle, Moses, Baldwin, Bruner, 2001)

Funkce záměru skupiny může být narušena individuálním záměrem někoho ze skupiny. Nedokážeme totiž jednoduše narušit jedincovu intencionalitu. Pokud se cíl sdílí, samotná participace v kolektivu je vždy ovlivněna vlastním přesvědčením jedince. (Schweikard & Schmid, 2013)

Při specifickém chování, normativní většina společnosti dokáže správně detekovat, co k tomu jedince vedlo. V gestalt přístupu se setkáváme s myšlenkou, bývají rozpoznány na základě chování, které z něj vyplívá. Jinde se setkáváme s domněním, že se s těmito schopnostmi detekce již přicházíme na svět. (Malle, Moses, Baldwin, Bruner, 2001)

V sociálních teoriích se objevovaly dvě rozdílná pojetí kolektivní intencionality. Durkheim jí spojoval s kolektivním vědomím. (1898, In Schweikard & Schmid, 2013) Weber zase tvrdil, že sociální působení je ovlivněno mnoha na sobě závislých jednotlivých rozhodnutích. (1922, In Schweikard & Schmid, 2013)

Pozorovali jste někdy, že byste se stali součástí společného záměru? Budeme rádi, když s námi po sdílíte svojí zkušenost. 

________________________________________________________________________________

Gallotti, M. & Huebner, B. (2017) Collective intentionality and socially extended minds. Philosophical Psychology. 30(3) . https://www.tandfonline.com/doi/full/10.1080/09515089.2017.1295629

Malle, B. F., Moses, L. J., Baldwin, D. A.,  Bruner, J. S. (2001) Intentions and Intentionality: Foundations of Social Cognition. The MIT Press.

Moural, J. (n.d.) Intencionalita. Sociologická encyklopedie. Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Intencionalita

Pierre, J. (2003) Intentionality. Standford Encyclopedia of Philosophy. https://plato.stanford.edu/entries/intentionality/#:~:text=First published Thu Aug 7,properties and states of affairs.

Schweikard, D. P. & Schmid, H. B. (2013) Collective Intentionality. Standford Encyclopedia of Philosophy. https://plato.stanford.edu/entries/collective-intentionality/

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


Notice: Undefined offset: 1 in /home/html/introspekt.cz/public_html/www/wp-content/themes/zeen/inc/core/theme-helpers.php on line 2535