Láká Vás sféra firemní psychologie? S čím se můžeme setkat v rámci firemní praxe? Možná vás překvapí, co čím vším se může I/O psycholog zabývat. Na začátek vám povím něco málo o obecné náplni práce a pokusím se vám přiblížit vlastní zkušenost v tomto odvětví.
Do psychologie práce spadá všechno, co souvisí s psychikou lidí v práci. Jak si tedy pravděpodobně dokážete představit, jde o poměrně široké spektrum činností, které v tomto odvětví můžete vykonávat. Jedním z hlavních cílů firemního psychologa je zvyšování efektivity práce, snížení fluktuace a rozvoj pracovníků (Plháková, 2004)
Osobně jsem se na stáži rozhodla jít cestou rozvoje. Se svojí vedoucí jsem připravovala nové projekty zaměřující se na onboarding nováčků, školení vedoucích pracovníků i příprava aktivit pro další stážisty z jiných oborů. Za tuto zkušenost jsem zpětně velmi ráda, měla jsem zde totiž možnost se na něčem podílet. Mohla jsem na něčem pracovat, nemusela jsem být jen pouhým pozorovatelem, jak tomu u mnoho praxí bývá. Očekávalo se, že během dne udělám určitý kus práce. Stáž v tomto případě probíhala na projektové bázi. Dostala jsem tedy určitý úkol na kterém jsem několik následujících směn pracovala. Nemůžu zde snad ani nevyzdvihnout, to, jak je naplňující pracovat v oblasti, která vám dává smysl a opravdu vás nechá pomáhat.
Já jsem měla to štěstí, že jsem se blíže mohla zaměřit na vzdělávání a celkovou duševní podporu zaměstnanců. Během praxe jsem se potkala s lidmi z úplně jiných oborů. Protože působím ve velkém korporátu, máme mnoho zaměstnanců a každý přichází z jiného zázemí, má jinak nastvené motivace. Na takové stáži si opravdu dobře uvědomíte, že každý jedinec opravdu vyžaduje poměrně individuální práci. Hodně na to musíme myslet při automatizaci vzdělávání, z toho důvodu dáváme na výběr několik variant a doplňující odkazy, pro ty, co mají zájem si školenou dovednost více osvojit.
Možná Vás zajímá, jak taková praxe vypadá. U mě to vypadalo tak, že jsem v 9 přišla do kanceláře, prodiskutovala jsem se svou vedoucí práci na daný den a dále se už šlo operativně pracovat. V odpoledních hodinách byla povinná pauza na oběd a pak do čtyř zase práce na úkolech. Pokud to bylo potřeba, na konci směny jsme se o činnostech pobavili, ale většina schůzí probíhala spíše ráno. Denní úkoly se pohybovali od konzultování určitých situací, přípravě podkladů pro vzdělávání po náslechy hodnocení výstupních prezentací končících stážistů.
Když připravujete školení pro velké firmy, osvojíte si možná i dovednosti, které by vás na první dojem ani nenapadli. Například jsem si připomněla, jak dělat grafické úpravy, stříhat videa ale také práci s excelem. Což jsou všechno poměrně důležité dovednosti. Většinou jsem se věnovala tématům jako motivování zaměstnance, prevencí stresu, zlepšování komunikace ve firmě a plánováním. Zároveň jsem ale získala větší rozhled i v oblasti, na kterou se firma zaměřuje. Vzdělávání a celkově HR totiž nádherně propojuje všechna oddělení a musí se tedy alespoň základně orientovat v tom, jak to ve specializaci firmy chodí.
Takovou praxi můžu doporučit všem, zvláště těm kteří začínají. Pro mě osobně je psychologie práce lehkým přemostěním do komplikovanějších témat patologií, které mi zároveň dává mnoho výzev. Tyto výzvy ale bývají poměrně dobře zvládnutelné, práce s manažery s sebou nese své nedostatky, nicméně není to tak těžký začátek jako rovnou jít do klinické praxe. Takto alespoň získáte rozhled o jiných světech i možnostech, kde všude vlastně můžete působit.
Také zde musím ale znínit, že najít praxi v tomto oboru může být poměrně náročné, psychologové zde totiž většinou pracují na poměrně krátké úvazky nebo se ve firmě nepohybují vůbec. Také zkušenosti se budou pravděpodobně v mnohém lišit na základě toho, jakou si vyberete firmu.
Máte vlastní zkušenost v této oblasti? Pokud ano, budeme rádi, když jí s námi posdílíte.
____________________________________________________________________________________________________________
Plháková, A. (2004) Učebnice obecné psychologie. 1. vyd. Praha: Academia.
