Mindfulness se zaměřuje na bytí v přítomném okamžiku bez jakéhokoliv hodnocení. Tato kognitivní technika se přes své budhistické kořeny vyšplhala do obecnějšího podvědomí. Pochází z tradice sati i v dnešní době se se všímavostí setkáváme v meditační praxi (Karunamuni & Weerasekera, 2019). Díky popularizace východních směrů se začaly mindfulnessem zabývat i psychologové. Díky nehodnotícímu přístupu, nám pomáhá získávat pozitivnější nadhled do situace o kterém si nyní povíme více.
Mindfulness definuje Kabat-Zinn jako: „vědomé zaměřování pozornosti na přítomný okamžik s otevřeností a přijetím“ (1994). Podle některých výzkumů mindfulness může přispívat k redukci stresu, úzkosti a deprese. Například studie provedená Grossmanem et al. (2004) ukázala, že absolventi programu mindfulness-based stress reduction, měli snížené úrovně stresu a zlepšení celkové pohody oproti normativní skupině.
Pozitivní psychologie se zaměřuje na studium faktorů, které přispívají k pozitivnímu naladění a štěstí. Mindfulness bývá vnímán jako jeden z hlavních nástrojů v tomto oboru, protože podporuje rozvoj pozitivních emocí a postojů. Praktikování mindfulness může vést k zvýšení pozitivních emocí a postojů. Bishop se svými kolegy ve svém modelu stanovují, že mindfulness reguluje emoční reakce a pomáhá se sebeuvědoměním, to vede ke zvýšené stabilitě a pozitivnější perspektivě. Tento přístup podporuje sebepřijetí a vděčnost, jenž bývají klíčové pro pozitivní psychologii. V každodenním životě by mindfulness mohl pomoci jedincům lépe zvládat stres, zlepšit mezilidské vztahy a zvýšit obecně jejich spokojenost se životem (2004).
Díky všímavosti se dokážeme soustředit na přítomnost a příjmat své prožívání bez emocionálního náboje. Díky tomu jsme schopni uvědomit si, co pozitivního se nám v životě odehrává a vnímání světa se může postupně alterovat (Fredrickson, 2001). Praktikování této techniky napomáhá se snížením negativních emocí. Zároveň lze techniku využít při situaci, kdy je osoba konfrontována něčím stresujícím jako regulační prostředek (Kabat-Zinn, 1990).
Mindfulness nám prostupuje do terapeutické praxe. S aplikací technik všímavosti se setkáváme primárně v moderních směrech psychoterapie. Vznikl směr mindfulness-based cognitive therapy, ukázující účinnost v prevenci relapsu depresivních epizod. Díky kombinaci mindfulnessu a kognitivně-behaviorální terapie se klienti učí rozpoznávat a přetvářet negativní myšlenky a regulovat výkyvy nálad (Teasdale et al., 2000). ACT jr druh krátkodobé terapie, která rovněž využívá tyto prvky se snahou o zvýšení psychické flexibility klienta (Hayes, Luoma, Bond, Masuda, Lilis, 2006)
Mindfulness je důležitým nástrojem, který dokáže zlepšit psychické naladění. Jeho postupné zapojení do každodenního života i terapeutické praxe otvírá široké spektrum možností k využití. Metoda se někdy zařazuje v méně tradičních směrech do terapeutického procesu. Je na uvážení odborníka, zda tento nástroj implementovat. Ne každému musí vyhovovat, ale některým terapeutům může sloužit jako zajímavý nástroj, jak učit své klienty větší objektivitě.
____________________________________________________________________________________________________________
Bishop, S. R., Lau, M., Shapiro, S., Carlson, L., Anderson, N. D., Carmody, J., Segal, Z., Abbey, S. Speca, M., Velting, D. & Devins, G. (2004). Mindfulness: A proposed operational definition. Clinical Psychology: Science and Practice, 11(3). doi: https://doi.org/10.1093/clipsy.bph077
Fredrickson, B. L. (2001). The role of positive emotions in positive psychology: The broaden-and-build theory of positive emotions. American Psychologist, 56(3).
Grossman, P., Niemann, L., Schmidt, S. & Walach, H. (2004). Mindfulness-based stress reduction and health benefits: A meta-analysis. Journal of Psychosomatic Research, 57(1). doi: 10.1016/S0022-3999(03)00573-7
Hayes, S. C., Luoma, J. B., Bond, F. W., Masuda, A. Lillis, J. (2006) Acceptance and commitment therapy: model, processes and outcomes. Behavioral Research and Therapy. 44(1). doi: 10.1016/j.brat.2005.06.006.
Kabat-Zinn, J. (1994). Wherever you go, there you are: Mindfulness meditation in everyday life. Hyperion.
Kabat-Zinn, J. (1990). Full catastrophe living: Using the wisdom of your body and mind to face stress, pain, and illness. Delta.
Karunamuni, N. & Weerasekera, R. (2019). Theoretical Foundations to Guide Mindfulness Meditation: A Path to Wisdom. Current Psychology. 38(3). doi:10.1007/s12144-017-9631-7. S2CID 149024504.
Teasdale, J. D., Segal, Z. V., Williams, J. M. G., Ridgeway, V. A., Soulsby, J. M., & Lau, M. A. (2000). Prevention of relapse/recurrence in major depression by mindfulness-based cognitive therapy. Journal of Consulting and Clinical Psychology, 68(4). doi: 10.1037//0022-006x.68.4.615
