Možná jste již pojem Lidský kapitál či Investice do lidského kapitálu slyšeli, případně jste o něm něco četli. Autorů, kteří se lidským kapitálem zabývali je spousta. Není naším cílem si zde vypisovat sáhodlouhé definice a zabředat do ekonomických teorií. Ale krátké historické okénko si přeci jen neodpustím. Za „guru“ teorií lidského kapitálu jsou považování ekonomové Gary Stanley Becker a Theodor Schultz.
Ekonomové primárně působící ve druhé polovině minulého století jsou představiteli tzv. Chicagské školy. Já sám jsem se s nimi více setkal v rámci své první diplomové práce, která se právě investicemi do lidského kapitálu zabývala. Tehdy to pro mě byla spíše povinnost, napsat závěrečnou práci a obhájit ji jako další schod k titulu. Téma to sice bylo zajímavé, ale přeci jen jeho docenění a pravdivost jsem si uvědomil až během své pracovní kariéry.
Co vlastně lidský kapitál je? Jde o soubor znalostí, schopností, kompetencí aj. dovedností, které jedinec ovládá a dokáže využít v rámci svého pracovního uplatnění. Jde o zjednodušenou definici a laicky řečeno jedná se o to, co umíme, co jsme se naučili, čím jsme vlastně na trhu práce lepší nad naší konkurencí.
Rádi studujete? Chcete se přihlásit na oblíbenou školu nebo třeba studovat dvě naráz? Láká vás zajímavý kurz ať už jazykový, umělecký či volnočasový. Hlásíte se v rámci své školy na různé soutěže, olympiády nebo v rámci práce absolvujete nová školení, rozšíříte si svoje znalosti? Či si třeba zaplatíte kurz létání, řidičský průkaz, zbrojní průkaz, prostě cokoliv, do čeho investujete svůj čas, abyste se v dané oblasti zdokonalili. A také investujete svoje finance, velmi často nemalé. Tím vším si zvyšujete svoji úroveň lidského kapitálu. Stáváte se více konkurenceschopní na trhu práce. To v důsledku znamená lepší uplatnění jak společensky, prestižně, ale hlavně lepší finanční ohodnocení.
Samozřejmě vynaložené náklady jsou nejen přímé v podobě financí, které jsou na vzdělávání nutné (cena kurzu, školené aj.) nebo nepřímé (dojíždění, ubytování na koleji apod.), ale také náklady ušlého zisku. Ano, místo studia nebo kurzu jazyka byste mohli pracovat a vydělávat. Tím máte náklady obětované příležitosti. Ale investujete do sebe, do budoucna. Na trhu práce se pak střetnete s konkurencí, která má již pár let pracovní praxe, zatímco vy jste studovali vysokou školu. V počátcích to může být výhoda pro jedince s praxí, ale postupem času, kdy začnete svoji praxi také budovat a spolu s dosaženým vzděláním, certifikáty a kurzy budete na trhu práce cennějším artiklem. Dosáhnete snáze na lépe placené pozice, budete si moci říct o zvýšení mzdy či platu a postupně budete jedince, kteří do svého lidského kapitálu neinvestovali, nejen dohánět, ale daleko je předeženete. Proto se nebojte investovat do sebe a své budoucnosti. I když se to z počátku může zdát jako pouhá teorie, v praxi to opravdu funguje a každý rok praxe vás pak posouvá v rámci vaší pomyslné ceny na trhu práce výš a výš.
A příště si řekneme přímo nějaké praktické poznatky a skutečnosti, se kterými se při zvyšování hodnoty svého lidského kapitálu můžete setkat.
Zdroje:
BECKER G.S.: Human capital: A Theoretical and Empirical Analysis with Special Reference to Education. 3. vydání. Chicago: The University of Chicago Press, 1993. ISBN 0-22604120-4
SCHULTZ P.T.: Human Capital Investment in Women and Man, Micro and Macro Evidence of Economic Returns. International Center for Economic Growth. 1993. 70 s. ISBN 1558152555 A