Během studia Vás možná zaujme psychologie sportu. S trochu konkrétnější psychologií bojových sportů jsem se zatím během svých studií nesetkala, při hledání učebnic do školy jsem narazila na Psychologii bojového umění od Šmejkala. Z toho důvodu se dnes na tuto aplikovanou disciplínu podíváme blíže. Některé studie věří, že nám dávají příležitost se vzdělávat a mohou být velice přínosné pro naše zdraví. Jiné zase tvrdí, že zvláště u mladších účastníků může vést k agresivitě a v některých případech podporuje antisociální chování (Vertonghen, Theeboom, 2010).
Šmejkal věří, že hlavním cílem tohoto aplikovaného odvětví je zkoumat působení praktikování bojových sportů působí na člověka během jeho života. Celkově zastává názor, že bojové umění nás má vést k introspekci spojenou s dalším osobním rozvojem (2013). Bojová umění kladou na cvičitele trochu rozdílné požadavky než jiné sporty, samotná povaha těchto disciplín si vyžaduje větší psychickou odolnost.
Bojovník musí být schopný zachovat klid a pohotově jednat i za extrémně stresových situacích. Podobně jako v jiných sportech, boj po účastnících vyžaduje fyzickou zdatnost i technické schopnosti. V boji je na účastníky kladena velká úroveň stresu, nejčastěji takový, který vyžaduje rychlou akci kvůli potencionálnímu fyzickému ublížení (Gernigon, d’Arripe-Longueville, Delignières a Ninot, 2004). V případě, že protivník správně udeří a sportovci se nepodaří ráně vyhnout, musí být také schopný rychle reagovat i při určitých obtížích. Jistou duševní odolnost potřebují sportovci i v případě, že čelí porážce (Jones et al., 2002).
Když se podíváme na negativní narativ o bojových sportech, zjistíme, že značnou roli můžou hrát sociální média, kde se s bojem setkáváme v komerčním nebo zábavném kontextu. Přičemž zinscenované zápasení nebo tréninky málokdy odpovídají realitě. Naopak činnosti bývají vyobrazovány v extrémech. V minulosti dokonce existovalo několik případů, kdy došlo k snaze zakázat box pro lidi mladší 16. let, z toho důvodu, že by děti neměli mít za cíl udělit škodu na mozku jejich oponentovi. Obecně bylo ale zjištěno, že délkou tréniku míra agrese má tendenci postupně klesat (Vertonghen, Theeboom, 2010).
Trénink bojových sportů nám dává prostor zjistit, jaké jsou naše prvotní reakce a při dlouhodobém cvičení lze tyto reakce postupně upravovat. Dlouhodobý trénink totiž může upravovat, že těmito pravidelnými cvičeními se aktivují příslušná centra vytvářející nové spoje mezi situací a reakcí (Šmejkal, 2013).
Setkali jste se někdy s psychologií bojového umění? Podělte se s námi o své zkušenosti.
____________________________________________________________________________________________________________
Gernigon, C., d’Arripe-Longueville, F., Delignières, D., & Ninot, G. (2004). A dynamical systems perspective on goal involvement states in sport. Journal of Sport & Exercise Psychology, 26(4). https://www.researchgate.net/publication/232417289_A_Dynamical_Systems_Perspective_on_Goal_Involvement_States_in_Sport
Jones, G., Hanton, S., & Connaughton, D. (2002). What is this thing called mental toughness? An investigation with elite sport performers. Journal of Applied Sport Psychology, 14(3). https://www.tandfonline.com/doi/abs/10.1080/10413200290103509
Šmejkal, M. (2013) Psychologie bojového umění. Triton.
Vertonghen, J. & Theeboom, M. (2010) The Social-Psychological Outcomes of Martial Arts Practise Among Youth: A Review. Journal of Sports Science and Medicine, 9(4). https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3761807/
