Úvod do psychologie marketingu

Zajímavou aplikaci psychologie najdeme u marketingu. Marketéři používají poznatky z psychologie celé dekády k tomu, aby přesvědčili potencionální zákazníky právě k zakoupení jejich produktu. Můžeme se tedy společně ve zkratce podívat na nějaké jejich techniky se kterými se u nich můžeme potkat. 

Psychologie marketingu na mozek pohlíží jako na formovaný evolučním a sociálním nátlakem. (Jhonson, 2023) Dokonce se v této problematice můžeme narazit na poměrně nový neuromarketing. Ten našel své využití ve třídění důvěryhodných odpovědí. V tradičních výzkumech jsou odpovědi spotřebitelů do určité míry ovlivněny, tím co by vlastně podle jejich přesvědčení měli udávat. Neuromarketing aplikuje vědecké metody z neurovědy, které jsou schopné mapovat tělesné reakce. Mimo jiné se i pozoruje, jak na mozek působí reklamy. (Světlík, a kol., 2017) 

Vzpomenete si na to, jak jste montovali svůj vlastní nábytek? Kolik vám to všechno smontovat dalo práce? Toho přesně využívá známá firma Ikea. Jde totiž o kognitivní zkreslení, kdy lidé připisují větší hodnotu předmětům, které vytvořili. Až si tedy příště budete sestavovat poličku nebo skříňku, vzpomeňte si na Ikea efekt. (Norton, Mochon, Ariely, 2011)

Rovněž se můžeme v této sféře setkat s efektem nedostatku, kdy zase přikládáme vyšší hodnotu tomu, co je méně dostupné. Tento efekt obývá ještě často umocněn takzvaným bandwagon efektem, ten zase předpokládá, že když se pro určitou věc rozhodne více lidí, tím více po té věci také toužíme. Pokud tedy potřebujeme vzbudit zájem zákazníka, vzbuzujeme v nich pocity naléhavosti nebo nedostatku žádané věci. (Jonatan) 

V rámci markertingové komunikace se řeší psychologie poměrně značně. Tam se řeší konkrétně přitažlivost konkrétního, autorita a důvěryhodnost nabídky. Dále se zde dají aplikovat různé typologie osobnosti, ze kterého se předvídá spotřebitelské chování jedinců. Při volbě určitého produktu nebo služby nás značně ovlivňuje naše vnímání, motivace, postoje přesvědčení a naučené vzorce. (Jirková, 2018)  

Dále se psychologie marketingu může zaměřovat na branding a budování vztahu mezi značkou a zákazníkem. Značky například můžeme dělit do jednotlivých archetypů. Celkem existuje 12 typů, najdeme zde ale 4 nejvíce vyhraněné archetypy, jejichž parametry se následně různě kombinují. Sounáležitost bývá spojován branding kluk/holka od vedle, jako protipól se označuje branding zaměřující se na nezávislost. Hrdina se spojuje se svobodou a na opačné straně najdeme kontrolu označovanou jako archetyp vládce. Každou značku takto můžeme zařadit, například se podíváme na archetyp kouzelníka, ten se snaží sny přetvořit v realitu. Strategií bývá vytvoření vize a obětování té vizi vše podstatné. Mezi značky tohoto archetypu patří Pixar ale třeba i Xbox. (Cahlík) 

Z vizuálního hlediska se můžeme v psychologii marketingu se můžeme zaměřit i na to, jak působí logo, vybrané fonty a barvy na psychiku jedince. Třeba barva může mít poměrně stěžejní efekt na to, kdo si produkt koupí. Zároveň se jedná o prvek, který může být odlišně interpretován v jiných kulturách. Barva dává značce také určitou distinktivnost. (Fekar, 2014) 

Nekonečný počet možností, nám může způsobit paralýzu volby. Možná si říkáte, že možnost volby je přeci pro nás dobrá věc. Nicméně, pokud překročíme určitou únosnou hranici, stává se, že nás velké množství možností dožene k neschopnosti rozhodnout se. Když se zkoumaly rozdíly v rozhodovací paralýze u jednotlivých generací, zjistilo se, že existují generační rozdíly v tom, jak jednotlivé pociťují tuto nerozhodnost. Pro specifické určení rozdílů by ale byla potřeba rozsáhlejší studie. (Manolică, Guță, Roman, Dragăn, 2021) 

Jak je jistě z názvu patrné, nalezneme zde mnoho propojení s příbuznými disciplínami. Například se globální značky dostávají do zajímavých situací kvůli odlišným kulturám. Třeba Wal-mart se pokusil aplikovat v Německu americký přístup prodavaček, který se úplně nesetkal na tamější půdě s pozitivními ohlasy. (Jhonson, 2023) 

Psychologie marketingu a reklamy je zajímavá oblast, kterou možná někteří z vás využijí, až budou zakládat a prosazovat své vlastní psychologická zařízení. Napadá vás, jak můžete informace z tohoto článku aplikovat do praxe? 

_______________________________________________________________________________________

Cahlík, P. (n.d.) Archetypy značky. Jsem na značky. https://www.jsemnaznacky.cz/blog/teoriepomaha/archetypy-znacky/

Fekar, Z. (2014) Psychologie barev v podnikбnн. Co o sobě barvou řeknete? podnikatel.cz https://www.podnikatel.cz/clanky/psychologie-barev-v-podnikani-co-o-sobe-barvou-reknete/

Jhonson, M. (2023) What is Marketing Psychology? NeuroscienceOf. https://www.neuroscienceof.com/branding-blog/what-is-marketing-psychology

Jirková, M. (2018) Psychologie marketingu: Vliv reklamy na spotřebitele [Bakalářská práce, Univerzita Hradec Králové]. Theses. https://theses.cz/id/51t6ov/STAG89337.pdf

Jonatan (2022) Marketingová strategie a příklady nedostatku. Queue-Fair: Poctivá fronta. https://queue-fair.com/cs/marketingová-strategie-a-příklady-nedostatku#:~:text=Efekt nedostatku – psychologická, kognitivní předpojatost&text=”Efekt nedostatku je kognitivní zkreslení,je k dispozici v hojnosti.”&text=Zde je základ tohoto psychologického principu. 

Manolică, A., Guță, A. S., Roman, T., Dragăn, L. M. (2021) Is Consumer Overchoice a Reason for Decision Paralysis? Sustainability. 13(11).  https://doi.org/10.3390/su13115920

Norton, M.I., Mochon, D., Ariely, D. (2011) The “IKEA Effect”: When Labor Leads to Love. Harvard Bussinss School. https://www.hbs.edu/ris/Publication Files/11-091.pdf

Světlík, J. A kolektiv (2017) Reklama. Ivo koníček. Vysoká škola informatiky a managmentu  v  Rzeszowě. 

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


Notice: Undefined offset: 1 in /home/html/introspekt.cz/public_html/www/wp-content/themes/zeen/inc/core/theme-helpers.php on line 2535
Previous
EMDR terapie