Umění mluveného projevu lze v psychologii samozřejmě považovat za poměrně důležitou disciplínu. Už během starověku se setkáváme s touto disciplínou. Rozdělovala se tehdy na umění výřečnosti nebo-li elokvence a umění přesvědčivosti tedy persvaze. Jak si můžeme osvojit jednu z nejstarších jazykových disciplín? Na tuto akademickou disciplínu se blíže podíváme v tomto článku.
Ze začátku bychom také mohli uvést, k čemu je vlastně osvojení rétoriky dobré pro studenty psychologie. Samozřejmě správné vyjadřování Vám pomůže u prezentování svých témat, obhajobě nějaké práce ale třeba i se psaním. Ve středověku se rétorika zaměřovat právě i na psaný projev, což Vám může pomoci v mnohém.
Psychoterapeuté se v rétorických směrech dívají na člověka s komunikační pohledem. To znamená, že bychom se třeba na pláč dívali spíše jako na způsob vyjádření svých emocí místo třeba fyziologického projevu. Kromě terapeutů se rétorikou typicky zabývají i právníci, politici, básníci nebo třeba historici.
Řeči pronášíme rovnou za několika účely na které je dobré pamatovat při konstruování mluveného projevu. Často se setkáte pravděpodobně s řečněním za účelem předání určité informace. Nicméně, může se stát, že svou řečí budete chtít třeba někoho motivovat.
Antický Řím dělil hlavní oblasti rétoriky na 5 podkategorií. Váš veřejný projev by se tehdy hodnotil na základě invence, stylu, uspořádání, podání a paměti. Zároveň jsou 3 základní kategorie, které má řádný mluvený projev splňovat. Sem patří autoritativnost, logika a emoce v projevu.
Pro mě osobně byl nejhorší krok začít. Myslím, že to takto asi vnímá mnoho lidí. Zkrátka ne všichni jsou od kolébky jazykově nadaní, a pustit se do mluvení, zvlášť když to ve Vás vzbuzuje určitou úzkost nebo strach, není rozhodně snadným úkolem. Tento pocit se může zdát umocněn, když zjistíte, že se budete muset nahrávat na diktafon a pouštět si záznam. Kognitivní disonance spočívající v hlasové konfrontaci je určitě na místě (o tomto fenoménu si povíme ale zase někdy jindy).
Dejme tomu, že jsme se rozhodli pustit do toho. Jak to uděláme, abychom se vyjadřovali ,,správně” a něco ,,nepokazili”? Chyby jsou našimi nejlepšími učiteli, počítejte s tím, že každy v mluveném projevu nějakou tu chybu udělá. Ale díky tomu získá prostředek, k tomu si určitou dovednost natrénovat, což zapříčiní snížení pravděpodobnosti přešlapu, když opravdu o něco půjde.
Mezi používané triky, jak zlepšit svůj mluvený projev patřívá například práce s intonací. Pracujeme zde se svojí přirozenou sílu hlasu. Každý projev má svá specifika, které můžeme postupně zlepšovat nebo tvarovat v něco, co nám i ostatním bývá sympatičtější. Do řeči přidáváme své emoce, správné dýchání nám také může pomoci v tom, abychom měli přirozeněji působící mluvu.
Mnoho z nás si s sebou nese určité zlozvyky, díky kterým se náš mluvený projev hůře poslouchá. Jistě všichni dobře poznáte určitá výplňová slova nebo otřepané fráze, částečně ubíjející zajímavost projevu. Není nad to si pustit svojí nahrávku a zjistit jaké prohřešky jsou u Vás nejčastější, nejefektivněji takto lze odhalit, kde se ukrývají Vaše nedostatky. Těchto: ,,jako, no a, však, na tak, a podobně” si totiž nebýváme zcela vědomi.
Pro některé přednesy se hodí spíše osekaný slovník, jinde zase využijete košaté fráze. Rétorika je hodně o hledání svých předností, toho co nám je přirozené. Možná si říkáte, že veřejné přednesy, není nic pro Vás. Pamatujte však na to, že lidé se budují zvyky a pílí, nikdo se nenarodil s božskými schopnostmi…nebo pouze velmi sporadicky. Kouzlo umění spočívá v ustavičném tréninku. Stále pracujete na svých dovednostech jako na celoživotním uměleckým dílem.
____________________________________________________________________________________________________________
Tento článek byl inspirován kurzem rétoriky, který autorka absolvovala.
